Za volantem: Volkswagen Golf GTI

Jestlipak víte, co odlišuje býka od toho nebohého hospodářského zvířete, které mělo menší štěstí a genofond určitě neobohatí? Tak přesně to odlišuje nový Golf GTI od předchozího. Jako první novinář v České republice se vás o tom teď pokusím přesvědčit.

Koukám do itineráře a přemýšlím, jestli to, co mě teď čeká, je skutečně řidičský ráj, nebo zda měl kartograf Parkinsonovu chorobu. Neměl. Po téhle klikatici teď opravdu pojedu se zbrusu novým hot-hatchem od fauvé. Ze soucitu ke spolujezdci jsem ho raději zanechal na hotelu, budu rád, když se neudělá z vlastní jízdy špatně od žaludku mně. Francouzská Riviéra prostě nabízí i jiná lákadla než moře a přírodní scenérie.

Proplétám se sériemi zatáček asi osmdesátkou v tak rychlém sledu, z něhož by se zamotala hlava i Šárce Záhrobské, na ovladači elektronického podvozku svítí nápis Sport a já se nestačím divit, jak ochotně se gétéíčko nechá vést. Náklony v jednotlivých obloucích jsou zanedbatelné, takže auto nemá sebemenší problém s přenášením váhy. Nedotáčivost šasi je potlačena na minimum a pneumatiky mají stále dostatek přilnavosti – ať už na brzdách před zatáčkou, při jejím průjezdu a při následné akceleraci. Podvozek s opět extrémně stabilní zadní nápravou trpělivě snáší i nouzové brzdění v zatáčce, pokud náhodou nevystihnu, jak moc se zatáčka láme za skalním ostrohem, jehož hrany se ježí pár centimetrů od pravého zrcátka.

+

V tuto chvíli se sluší poznamenat, že osmnáctipalcové pneumatiky nenesou nápis Potenza RE050A nebo P Zero Nero, jak jsem tajně tipoval, ale překvapivě Pilot Exalto. Na to, že jde v nabídce francouzského výrobce pneumatik „až“ o druhý nejlepší typ, je to opravdu pozoruhodný výkon. Gumy si ani v nejostřejších zatáčkách ani nehvízdnou, ale na druhou stranu – nejedu na 100 %. Kdo by taky chtěl na mezinárodní prezentaci rozvěsit auto v piniovém háji, že…

Další pozitivní věc na GTI je, že už si VW konečně uvědomil, že nelze vybavit hot-hatch sériovým řízením. Tohle auto už se může pyšnit zvýšeným odporem posilovače, takže řidič musí v zatáčce vynaložit větší úsilí a navíc má lepší pocit kontroly auta. Oproti masovým modelům se zlepšila i přesnost v přímém směru. Ale abyste si nemysleli, že se tady z řízení GTI hodlám blahem rozpustit jako sněhulák v soláriu – stále ještě není tak strmé, jak by mělo být a v řadě případů už akutně hrozilo, že si udělám na rukou uzel. Fauvé si holt musí schovat nějaké trumfy na sedmou generaci. No, a v místě úchopu by mohl mít jinak skvěle tvarovaný volant silnější věnec, ale co už…

+

Stejně jako řízení nutí řidiče myslet na to, že má v ruce volant, akustika v kabině dává konečně jasně najevo, že tohle auto má i motor. Inženýři ve Wolfsburgu nejen že ubrali nějaké to kilo tlumicích hmot, ale navíc fantasticky naladili výfuk, který v nízkých otáčkách temně hučí a ve vysokých přechází do vrčení, které ukončí před 7000 otáčkami štěknutí poté, co DSG zařadí o kvalt výš. Že je dvouspojka rychlá se ví, ale v GTI je ještě o něco brysknější než jsem zvyklý a navíc má výborně vyladěný soft, takže se mi ani jednou nestalo, že by v automatickém režimu zazmatkovala. V něm si ale moc neužila, protože v permanenci byla pádla pod volantem.

Pokud má v současnosti nějaká automobilka šanci změnit můj rezervovaný názor na turbomotory ve sporťácích, je to právě koncern VW. Nevím, jak to dělají, ale 2.0 TSI už takřka eliminoval prodlevu turba a neexistuje prakticky ani turboefekt, jenž by vás po přidání plynu nakopnul. Zaváhání dvoulitru je srovnatelné s lehkou prodlevou současných elektronických plynových pedálů a okamžitě je k dispozici značný točivý moment, jenž umožňuje v kombinaci s výkonem 210 koní velmi dynamickou jízdu v rozmezí 2000–6800 otáček, kterou lze využít nejen k velmi efektivnímu předjíždění, ale i k atakování zajímavých rychlostí na rovinkách. Ještě že to strážmistr Cruchot v Saint-Tropez už dávno zabalil.

Začínám být rád, že se po silnicích v protisměru začínají motat domorodci, kteří si rádi zkracují zatáčky mým pruhem. Trošku se bojím a to mě nutí zvolnit. Nejvyšší čas. Ke GTI si už dovoluji opravdu hodně a to na zcela neznámých silnicích zavání průšvihem. Současně ale registruji dvě věci. Michelinky se už asi zahřály a začínají malinko klouzat, navíc pozoruji, že se vůz po opuštění zatáčky trochu neochotně vrací do přímého směru a že se při natočení volantu o více než 90 stupňů vytrácí kontakt s předními koly. Dá se předpokládat, že je to způsobeno obutím, i přesto si ale exalta zaslouží uznání. Současně si všímám, že malinko změkly brzdy, nejde ale o nic zásadního, modrý dým ani fialové kotouče jsem nezpozoroval.

+

Nakonec zjišťuji, že mám u GTI málem nejvíce výhrad k interiéru. Posaz je sice stále příjemně nízký, uvítal bych ale možnost přitáhnout volant ještě blíže k tělu, zdá se mi, že bych mohl sedět i s trochu více nataženýma nohama. A pak je tu moje posedlost sedadly. Opěradlo ve volkswagenu vede jen po lopatky a horní části trupu chybí podpora, takže v ostrých zatáčkách z opěradla vyklouzávám. Zlaté R32… Jenže dokážu pochopit, že jen málo kupců GTI bude nadšeno z toho, že jim tlačí ramena vpřed tvrdé polstrování, i když jedou jen do supermarketu pro něco k snědku.

No nazdar. Šéfredaktor AUTOFUN má rázem černý puntík za to, že tady do nebes vychvaluje auto, které bylo donedávna etalonem především řidičské emoční sterility, to jsou konce… Tak by to chtělo ještě něco kousavého na závěr. Takže dokud tady budou auta jako Civic Type R nebo Mégane Renault Sport, budou se na silnici stále pohybovat piloti, kteří si budou jízdu užívat ještě více než řidiči v GTI, che che. Jenže už i golf dokáže nabídnout k preciznímu chování i příjemnou porci požitku z jízdy, a to se rozhodně počítá.

+

Zatímco nechávám ve volném tempu auto vychladnout, přepnu ještě podvozek do komfortního režimu, dám si pár zatáček … a zase rychle zvolním. Rozdíl v chování hovoří dost výrazně ve prospěch Sportu, Comfort na druhou stranu nabídne opravdu příjemně pohodlné svezení; rozdíl mezi oběma módy je docela velký. A tak to má být – GTI tak perfektně zvládne být autem pro každodenní ježdění, s nímž se můžete kdykoli odvázat. Howgh.

• 08. 04. 2009
• Michal Fokt
• 58 komentářů

• Facebook
• Jaggni to!
• Linkuj.cz!
• VYBRALI.sme.sk

Fotogalerie

Diskuse k článku

Poslední příspěvky: