Za volantem: Mini Cooper S & JCW

Za volantem: Mini Cooper S & JCW: titulní fotka Původně jsme se měli v Německu seznámit s celou aktuální modelovou řadou značky Mini. Jenže nakonec se to trochu zvrhlo. :-D

Vydal jsem se do Mnichova, abych se seznámil s aktuální modelovou nabídkou značky Mini. To nezní jako úplně špatný plán, protože tahle auta mají fun faktor už tak nějak v genech, ať už se jedná o kabriolet nebo třeba SUV verzi. I když malé obavy tu byly – podaří se mi vybojovat ty nejzajímavější ver­ze?

Ovšem na místě jsem zjistil, že to nebude zase tak náročné, jako by někdo z organizátorů tušil, pro jaké redakce pracujeme $5$ a sestavili nám plán vskutku na míru – první den Cooper S, druhý den Cooper S Cabrio. No, sice jsem si zkoušení modelové palety představoval trošku obsáhleji, ale i kdyby bylo úplně nejhůř a více jsme toho nezvládli, tak si na přidělená auta rozhodně nelze stěžovat. :-D

Sedáme do malého hatche a vydáváme se jihovýchodním směrem do podhůří Alp a já přemýšlím, jestli se na autě něco změnilo od doby, kdy jsem s ním jel naposled. A to už je nějaký pátek. Teď pochopitelně nemám na mysli ono nedávné symbolické zvýšení výkonu. Přeplňovaná šestnátistovka totiž nyní už nemá 175 k, ale 185 k při 5500 otáčkách, zatímco točivý moment 240 Nm v rozmezí 1600–5000, respektive 260 Nm při overboostu se nezměnil. To je ovšem tak malý rozdíl, že si při jízdě žádné výrazné diference neuvědomuji. Nic nového se nestalo ani co se jeho charakteru týče.

Řízení je o něco lehčí a stále stejně přesné, takže se auto snáze ovládá. Nic se nezměnilo ani na motokárových jízdních vlastnostech – kam se podíváte, tam auto bez protestů jede.

Na meziplyny reaguje rychle, je ale třeba pedál plynu prošlápnout intenzivněji, lehké pohyby „emisně“ laděná elektronika žehlí. K mému překvapení se ani nezrychlila reakce turba při akceleraci, stejné jednotky v Citroënu DS3 a Peugeotu RCZ se rozdýchávají rychleji, na druhou stranu ale miník dokáže zaujmout daleko charakternějším projevem. Do kabiny proniká jeho mechanické vrčení, ale co je důležitější, ve vyšších otáčkách má lepší gradaci a je tedy příjemnější ho vytáčet.

Řazení má stále krátké a přesné dráhy a trochu vzpurnou neutrální polohu, zlepšilo se ale řízení. Je o něco lehčí a stále stejně přesné, takže se auto snáze ovládá. Nic se nezměnilo ani na motokárových jízdních vlastnostech – kam se podíváte, tam auto bez protestů jede, a to s minimálními náklony karoserie. A také minimálním jízdním komfortem, ale to na pěkných německých silnicích vůbec nevadí.

Oproti původnímu plánu se nám daří v první den získat ještě Mini Clubman Cooper S, jenž se v přímém srovnání s hatchem projevuje sice jako méně precizní, ale o to zábavnější. Clubman už není taková motokára, i přesto, že je ještě o notný kus tvrdší, než klasický miník, je v zatáčkách dříve nedotáčivý, o to jankovitější má ale zadní partii. Na ubrání plynu v zatáčce reaguje často a ochotně odlehčením zádě a přetáčivostí a určitý neklid v oblasti křídlových dveří je patrný i při ostrém střídání pravých a levých zatáček. Pokud vám tedy nejde o to, být za každé situace co nejrychlejší a preferujete spíše interaktivitu, měli byste zauvažovat právě nad malinko afektovaným „kombíkem“. $5$

Při ostrém tempu se ukázala virtuozita podvozku miníku. Vyznačuje se úžasným gripem, minimální nedotáčivostí, extrémně stabilní zadní nápravou a až neuvěřitelnou stabilitou při překlápění ze zatáčky.

Další den nás probudilo alpské slunko, které velmi rychle vysušilo namrzlá okna a poté, co jsme v kufru kabrioletu Cooper S našli i větrnou clonu, libovali jsme si, že lepší volba na nás už ani padnout nemohla. Tím spíš, že se už po pár kilometrech testovací trasa šplhala do průsmyku a silnice se začala fantasticky kroutit. A přestože místy povrch připomínal naši čtvrtou třídu, ocenil jsem, že se nekroutil kabriolet. $2$

Mezigenerační zpevnění otevřeného auta jsem ocenil už v testu Mini Cooper S Cabrio: Zběsilý kočkolap, takže to nebylo žádné překvapení, příjemně ale překvapilo řízení a ovladatelnost tohoto miníku. Zatímco dosud rval točivý moment volant z ruky, překalibrované řízení s větším účinkem posilovače (opravdu mám zvolený režim Sport?) už nečinilo ani na rozbitých úsecích z řízení kondiční trénink pro dřevorubce. Motor sice za volant stále lehce tahá, ale není to nic tragického, navíc jsem měl stále perfektní přehled o tom, co dělala přední kola, což bylo důležité zejména ve chvíli, kdy jsme po absolvování horské silničky v údolí otočili a dali jsme si ji… ještě párkrát. $1$

Právě při hodně ostrém tempu se ukázala virtuozita podvozku britského autíčka, které se vyznačuje skutečně nepochopitelným gripem, zkombinovaným s minimální nedotáčivostí, extrémně stabilní zadní nápravou pomáhající vykružovat oblouky a až neuvěřitelnou stabilitou při překlápění ze zatáčky. A aby nebylo těch emocí málo, auto ještě při polevení tlaku na pedál plynu drsňácky střílí do výfuku. I když jednu pihu bych přece jen našel – na výjezdech za zatáček by se už celkem hodil mechanický samosvor. No a ještě by tu byla piha druhá – ještě tak sedět místo v Cooper S Cabrio v otevřeném JCW.

Verze John Cooper Works jednoduše překročila hranici, kdy je šasi a motor v symbióze. Ten posledně jmenovaný prvek totiž získává poměrně výrazně navrch.

Znáte to – s jídlem roste chuť a tak se hned po obědě sháníme po JCWčku, spoléháme na to, že naše eskové kabrio bude pod příjemně hřejícím slunkem celkem silným argumentem. Daří se, byť za cenu, že končíme v plechovce se střechou, další nevýhodou je pak naprostá absence zajímavé testovací trasy. Ale první dojem stojí za to. Výfuk John Cooper Works hraje hodně tvrdou muziku a krom hučení a bublání ve vysokých otáčkách pěkně ječí. Výkon 211 k při 6000/min a točivý moment až 280 Nm v rozmezí 1850–5600 je také znát, auto akceleruje o poznání ostřeji a mnohem, mnohem lépe brzdí (a že Cooper S nebrzdí vůbec zle). Jenže tím pozitivní vjemy končí. Tahle verze prostě a jednoduše překročila hranici, kdy je šasi a motor v symbióze a ten posledně jmenovaný prvek získává poměrně výrazně navrch.

Nejen že v tomto případě už auto potřebuje samosvor jako prase drbání, ale mini už přestává být ovladatelné. V zatáčkách začíná při každém intenzivnějším přidání nedotáčet, takže místo precizního průjezdu zatáčkou pod plynem řidič trne, aby mu to neuklouzlo (Conti CSC3 byly na všech autech stejné) a řízení je tužší (což nevadí) a o poznání gumovější (což vadí), což už tak komplikovanou ovladatelnost ještě zhoršuje. Ne, už si s kolegou opravdu nemyslíme, že by do alpského pasu bylo JCW lepší a také začínáme chápat, proč se tam předtím ta druhá posádka tak plazila

Ačkoli jsme vlastně netestovali nic až tak převratného, musím říci, že to byl po řádění na krkonošských touge s Hondami CR-Z a CR-X další velmi intenzivní zážitek letošního jara. Mini Cooper S je prostě v jakékoli verzi skutečně znamenitá hračka, i když v některých přece jen lepší, než v jiných. A co se JCW týče, možná měl jen nějaký problém. Dali jsme mu ještě šanci a tenhle týden si na našich silnicích dělá reparát, tak jsem velmi zvědavý, jaký verdikt Aleš vynese.

Fotogalerie

  • Za volantem: Mini Cooper S & JCW: fotka 1
  • Za volantem: Mini Cooper S & JCW: fotka 2
  • Za volantem: Mini Cooper S & JCW: fotka 3
  • Za volantem: Mini Cooper S & JCW: fotka 4
  • Za volantem: Mini Cooper S & JCW: fotka 5
  • Za volantem: Mini Cooper S & JCW: fotka 6
  • Za volantem: Mini Cooper S & JCW: fotka 7
  • Za volantem: Mini Cooper S & JCW: fotka 8
  • Za volantem: Mini Cooper S & JCW: fotka 9
  • Za volantem: Mini Cooper S & JCW: fotka 10
  • Za volantem: Mini Cooper S & JCW: fotka 11
  • Za volantem: Mini Cooper S & JCW: fotka 12
  • Za volantem: Mini Cooper S & JCW: fotka 13
  • Za volantem: Mini Cooper S & JCW: fotka 14
  • Za volantem: Mini Cooper S & JCW: fotka 15
  • Za volantem: Mini Cooper S & JCW: fotka 16
  • Za volantem: Mini Cooper S & JCW: fotka 17
  • Za volantem: Mini Cooper S & JCW: fotka 18
  • Za volantem: Mini Cooper S & JCW: fotka 19
  • Za volantem: Mini Cooper S & JCW: fotka 20
  • Za volantem: Mini Cooper S & JCW: fotka 21
  • Za volantem: Mini Cooper S & JCW: fotka 22
  • Za volantem: Mini Cooper S & JCW: fotka 23
  • Za volantem: Mini Cooper S & JCW: fotka 24
  • Za volantem: Mini Cooper S & JCW: fotka 25
  • Za volantem: Mini Cooper S & JCW: fotka 26
  • Za volantem: Mini Cooper S & JCW: fotka 27
  • Za volantem: Mini Cooper S & JCW: fotka 28
  • Za volantem: Mini Cooper S & JCW: fotka 29
  • Za volantem: Mini Cooper S & JCW: fotka 30
  • Za volantem: Mini Cooper S & JCW: fotka 31
  • Za volantem: Mini Cooper S & JCW: fotka 32
  • Za volantem: Mini Cooper S & JCW: fotka 33
  • Za volantem: Mini Cooper S & JCW: fotka 34
  • Za volantem: Mini Cooper S & JCW: fotka 35
  • Za volantem: Mini Cooper S & JCW: fotka 36
  • Za volantem: Mini Cooper S & JCW: fotka 37
  • Za volantem: Mini Cooper S & JCW: fotka 38
  • Za volantem: Mini Cooper S & JCW: fotka 39
  • Za volantem: Mini Cooper S & JCW: fotka 40
  • Za volantem: Mini Cooper S & JCW: fotka 41
  • Za volantem: Mini Cooper S & JCW: fotka 42
  • Za volantem: Mini Cooper S & JCW: fotka 43
  • Za volantem: Mini Cooper S & JCW: fotka 44
  • Za volantem: Mini Cooper S & JCW: fotka 45
  • Za volantem: Mini Cooper S & JCW: fotka 46


Diskuse k článku

Poslední příspěvky:
Autor Datum a čas
Re: AF spí? Aleš Jungmann (Auto.cz) 12.05.2011  11:11
Re: AF spí? laufeček 12.05.2011  11:05
Re: AF spí? laufeček 12.05.2011  11:00
Re: AF spí? Aleš Jungmann (Auto.cz) 12.05.2011  10:48
Re: AF spí? TeeJay 12.05.2011  08:24
AF spí? Enthusiastic.driver 12.05.2011  08:00
Re: Mini laufeček 11.05.2011  17:24
Mini Coooper 11.05.2011  08:33
Vstoupit do diskuse ›