Za volantem: Jaguar XKR Convertible

Jak dobrý je nejvýkonnější otevřený jaguar současnosti, jsem zjišťoval jak na horských silničkách, tak na okruhu Salzburg Ring.

Jak si určitě vzpomínáte, vyrazil jsem do Salzburgu, abych vyzkoušel pár jaguarů. Díky tomu jste si mohli přečíst článek Za Volantem: Jaguar XK a prohlédnout si fotogalerii britských klasiků. Nyní je na řadě další velká kočka – a to rovnou kompresorový XKR Convertible.

Jak už jsem se rozplýval u XK, tohle auto úplně zapomnělo stárnout a není ani moc překvapující, že jeho otevřená verze vypadá ještě lépe …a o něco delší. Především se ovšem pyšní velkými brzdami a nápisy Supercharged na výdeších kapoty prozrazují, že je za přední nápravou podélně uložen pětilitrový osmiválec, doplněný o kompresor. Díky tomu se pyšní výkonem parádních 510 koní v rozmezí 6000–6500 otáček a impozantním točivým momentem 625 Nm, jenž je připraven k práci ve spektru 2500–5500 ot/min.

Ačkoli teploměr ukazuje jen něco málo nad pět stupňů, je pochopitelné, že střecha musí dolů – a kapuce nahoru, u kabrioletu se dá při stažené střeše vytáhnout jen pár předních oken a chyběl větrný štítek, takže to bylo skutečně tvrdé… Kabina je stejná, jako v už popisovaném kupé, nemá tedy cenu se příliš rozsáhle rozepisovat – strohá palubní deska, celkem nízký posaz, volant s docela tenkým věncem s sedadla se stavitelnými, avšak mělkými bočnicemi.

Typické hučení osmiválce je doprovázeno ostrým kovovým zvukem kompresoru, asi jako když brousíte nůž. Skoro z toho běhá mráz po zádech.

Húúúúú. Osmiválec se probudí se skutečně respekt budícím zvukem a stačí jen nepatrné ťuknutí do plynového pedálu a motor odpoví spontánní reakcí, stejně jako u slabšího kupé. Ale nejde jen o rychlost, ale především o sílu. Zní to jako klišé, ale je úplně jedno, jaké otáčky motor má a jaký rychlostní stupeň je zařazen – jeho síla je skutečně obrovská a je za asistence opravdu rychlého automatu připravena kdykoli auto důrazně postrčit vpřed.

Nejlépe se V8 cítí mezi 3–5 tisíci otáčkami a prakticky nevyžaduje vytáčení k omezovači. Současně je jeho zátah a typické hučení doprovázeno ostrým kovovým zvukem kompresoru, asi jako když brousíte nůž. Skoro z toho běhá mráz po zádech. Síly je k dispozici tolik, že se ostýchám pokoušet se v přehledném vracáku o drift a povoluji tlak na pedál plynu vždy příliš brzo. Respekt a pokora je v tomto případě rozhodně na místě.

Motor je bez jakýchkoli pochyb klenotem kabrioletu a zahanbit se nenechají ani brzdy. Pedál je sice zpočátku měkký a soustava má plynulý nástup, jakmile se ale na něj více dupne, dokáže rozjeté 1,8tunové auto zkrotit přesně podle požadavků řidiče.

Karoserie se ale trošku kroutí a zadní náprava v zatáčkách zaklekává nadvakrát, což řidič může vnímat jako nestabilitu, což na jistotě při jízdě nepřidá.

Bohužel se nezlepšilo nastavení posilovače řízení. Ba právě naopak – řízení je ještě lehčí než u kupé XK, a co hůř, není tak přesné, takže je pocit kontroly nad autem o poznání horší, což nezní u pětisetkoňového auta zrovna dvakrát slibně.

Optimální bohužel není ani naladění pérování. Zachovává si sice plavnost jízdy s jen minimálními náklony v zatáčkách, což je určitě pozitivní. Dlouhá otevřená karoserie se ale trošku kroutí a zadní náprava v zatáčkách zaklekává nadvakrát, což řidič může vnímat jako nestabilitu, což na jistotě při jízdě nepřidá. Sžívání se s kabrioletem tedy bude zřejmě dlouhodobější záležitostí.

Na druhou stranu je třeba říci, že na podvozek je spoleh. Jakmile si přestávám dělat hlavu z falešných pohybů karoserie a daří se mi odhadovat reakce auta na povely přeposilovaným volantem, zjišťuji, že mu nechybí mrštnost, obratnost, stabilita a obrovská chuť projíždět i poměrně ostrými zatáčkami horských silniček. XKR Convertible tedy rozhodně má pár nedokonalostí a vyžaduje při jízdě od řidiče zvýšenou pozornost, má ale špičkový motor i podvozek.

XKR na Salzburg Ringu

Jsem docela rád, že jsem si mohl zařadit do seznamu vyzkoušených závodních okruhů další – Salzburg Ring. Současně ale musím říci, že je asi ze všech, po nichž jsem kdy jezdil, nejméně zábavný. Je to vlastně ovál s jedním retardérem uprostřed cílovky a jednou sérií zatáček levá-pravá levá před ní. Avšak místy poněkud nerovný povrch, vysoké dosahované rychlosti a malé únikové zóny z něj dělají jeden z nejnebezpeč­nějších okruhů v Evropě. To nás ale trápit nemusí, před námi jede zpomalovací XKR, které udává tempo a ukazuje závodní stopu.

Záměrně skáču do auta, postaveného hned za pace car, ať na něj můžu trošku tlačit. Střecha musí z důvodu bezpečnosti(?) zůstat natažená a v helmě je v kabině zoufale málo místa. Vyrážíme.

Po zahřívacím kole trochu přidávám na tempu. Instruktor jde hodně brzo na brzdy, takže mu už v retardéru málem nakukuju do kufru. Pochopil a přidal na tempu. XKR jde nádherně za plynem, drobné prohřešky v řízení na okruhu nevadí, intenzivní tlak na pedál brzdy zajistí spolehlivé zpomalení. V zatáčkách se lehoučce nakloní a projíždí je s perfektní neutralitou a lehoučkým pohvizdováním.

Na výjezdu dávám plný plyn záměrně o chviličku dříve, než se mi srovnají kola a jaguáří síla se postará o lehké smýknutí zádě.

Na výjezdu dávám plný plyn záměrně o chviličku dříve, než se mi srovnají kola a jaguáří síla se postará o lehké smýknutí zádě. Monotónní pokyny instuktora vzápětí vystřídá krátké školení o jízdě čistou stopou – ten Anglán má oči úplně všude. 

Bla bla bla, víme známe, radši ještě trošku přidej. Letíme tratí v těsné blízkosti, auta za námi jsou kdesi v dálce a Jag si blaženě vrní jako angorská kočka, když ji hladíte po zádech. To, co mi vadilo na okreskách se odsunulo do pozadí jako nepodstatné drobnosti a XKR se na okruhu chová s takovou suverenitou, jako by byl stvořen právě pro něj. Snadno se ovládá, pekfektně drží stopu …a na rozdíl od instruktora mu nevadí, že jsem si střihnul malinkatý driftík na stejném místě ještě jednou. Tomu se prostě nedalo odolat. Ale ačkoli jsem přímo fanatický příznivce otevřených aut, Jaguar XK bych si koupil spíš jako kupé…

Přesedám do Renaultu Wind a cestou domů přemýšlím, proč se v něm cítím tak nesvůj. Už to mám – chybí tomu pohon zadních kol. Jaguary prostě člověku umí pěkně pobláznit hlavu.

• 17. 11. 2010
• Michal Fokt
• 6 komentářů

• Facebook
• Jaggni to!
• Linkuj.cz!
• VYBRALI.sme.sk

Fotogalerie

Diskuse k článku

Poslední příspěvky: