Test: Maserati Quattroporte Sport GT S : Vězeň ve vlastním těle

Jak to dopadne, když se italskému supersportovnímu kupé přidají dvoje dveře a prodlouží rozvor? Přinejhorším dobře.

Před pár lety objevil automobilový svět novou skulinku na trhu. Počtem prodaných kusů zanedbatelnou, ale s prestiží jako hrom. Supervýkonné luxusní sedany. Tedy přesněji řečeno supervýkonné čtyřdveřové vozy, protože sedany byste mezi nimi hledali marně. Pravda, ekonomická krize projektům BMW a Lamborghini zlomila vaz, ale Porsche a Aston Martin je dotáhli do konce. Objevení Ameriky? U Maserati se mohou jen významně usmívat – vždyť takové auto v nabídce už roky mají a jmenuje se skutečně příznačně – Quattroporte. Pravda – rozhodně se nesnaží tvářit jako kupé a už vůbec to není liftback, ale dosud nabyté zkušenosti ukazují, že to je asi to poslední co by vám mohlo vadit, tím spíš, že facelift tomuhle na pohled štíhlému a noblesnímu autu po stránce vzhledu neuvěřitelně pomohl.

A když už je řeč o výkonu, tím nejlepším, co lze u Neptunova trojzubce pořídit, je čistě sportovně orientovaná verze Sport GT S. Co se optických rozdílů týče, jistý v kramflecích si bude asi jedině vyškolený prodejce, ale asi největší markantou je černá maska chladiče a dvacetipalcová ko­la.

Bezrámové dveře jsou u každého auta parádní frajeřina a nanejvýš vítané jsou tím pádem i u téhle luxusní limuzíny. Jenže pak následuje menší rozčarování. Sedadlo se nedalo přesvědčit k tomu, aby se z polohy, která mi přišla docela vysoká, snížila ještě o pár centimetrů. Ne, opravdu to níž nejde, bohužel. A nadšené hýkaní nevyvolají ani sedadla samotná. Rozhodně nemají takové boční vedení, jaké slibuje označení jako Sport GT S, jsou spíš GT než Sport a S. Ale věřím tomu, že by si s mou dekadentní představou pořádného profilování v rámci programu MC Sport Line věděli rady. Radost neudělají ani páčky pod volantem, které jsou kvůli pádlům posazeny hodně hluboko a je třeba se za nimi konečky prstů natahovat. …jo a všimli jste si ovladačů rádia jak z Peugeotu 307? Hrůůůza.

+

Jenže zkuste ještě pokračovat ve frflání, když před sebou máte v téměř svislé poloze úžasně tvarovaný volant s obrovskými kovovými pádly, vyčuhujícími zpoza tlustého věnce. Otáčím klíčkem (modrým) v zapalování a najednou asi metr ode mne nefalšovaně zahřmí. Když si vzpomenu na zvuk, linoucí se od motoru V8 4,7 l, ještě teď mi běhá mráz po zádech. Zajímalo by mě, v jakém poměru jsou u italských automobilek inženýři přes techniku motorů a kolik přes zvuk, protože na pekelnou symfonii Alfy 8C Spider také už nikdy nezapomenu. A to je teprve začátek.

Maserati vyladilo 4,7litrovou véosmičku na výkon 439 koní (323 kW) při 7000 otáčkách a 490 Nm při 4750 otáčkách. Je předem jasné, že to nemůže být jiné, než skvělé, ale realita i tak dokáže předčit očekávání. Už nepatrné přidání plynu při jízdou městem způsobí, že se celá ulice otočí po původu dunění a auto nadšeně poskočí vpřed. Pokud tlak na bleskurychle reagující plynový pedál trvá i nadále, dunění a bublání se změní v temné hučení a se zvyšujícími se otáčkami přechází ve fenomenální jekot, jenž je zejména ve spektru od 5500–7500 otáček (kdy zasahuje omezovač) prostě nepopsatelný! A jistě si umíte představit, že dynamika auta zvukové kulise odpovídá. Vlastně ne, je ještě o něco lepší. Vždyť taky mluvíme o výkonu téměř 220 koní na tunu!

Ano, Quattroporte GT-S váží i s normovaným 75kg řidičem 2065 kg, což není právě málo. Jenže vynikající dynamika na to dává ihned zapomenout tím spíš, že motoru sekunduje špičkový šestistupňový automat, jenž mění rychlosti takovým tempem, že se zdají být dvouspojkové převodovky takřka zbytečné. Skvělé také je, že jako jeden z naprostého minima sedanů při zatlačení na volič automatu podřazuje jako závoďák se sekvencí, nikoli nelogicky přeřazuje jako všichni ostatní. Navíc v režimu Sport, jenž propůjčí motoru ještě hrubší zvuk, elektronika tam při podřazování hází štěkavé meziplyny. A to ještě nevíte, jak tohle auto zní svému okolí…

+

Dobře, říkáte si – klasický recept schovat váhu za výkon, to umí každý, ona se vymstí při jízdě. Jenže to je právě ten největší omyl, jakého se při odhadu schopností masearati můžete dopustit. Nejen že šestipístkové brzdy s kotouči o průměru 360 mm nejste na silnici schopni utahat, ona se ta váha někam schovala i v zatáčkách!

Quattroporte se řídí jako opravdový sporťák. Řízení je tuhé, tak tuhé, že vás možná po delší jízdě budou bolet ruce, tvrdý je i pedál plynu; modlete se, abyste s touhle károu nezakysli v nějaké koloně. Prostě nádhera. I přes značnou tuhost a absenci zpětné vazby (která by vám zlámala ruce) je řízení neuvěřitelně citlivé a komunikativní, a co především – ostré jako skalpel. Když pohnu volantem o milimetr, cítím, že auto změnilo směr. Když provedu prudký manévr nikde není cítit žádná setrvačnost hmoty. Působivé.

S tímhle autem se stanete lovcem na jakékoli silnici a lovnou zvěří je prostě všechno ostatní. Na dálnici jen máloco obstojí před maximálkou 285 km/h, přičemž se uvnitř až na lehké hučení kol a tlumené syčení větru nic výjimečného neděje. A na okresce? Tam se vzdálenosti ke každé další, zdánlivě se pohybující překážce v jízdním pruhu zkracují těžko uvěřitelným tempem. Ale nejkouzelnější na tom všem je, že maserati nekapituluje v první ostřejší zatáčce – naopak se do nich přímo těší. V kombinaci se strmým a ostrým řízením neuvěřitelně ochotně zatáčí, okreskami se protahuje s mrštností a ladností kočkovitých šelem a současně má díky obrovském rozvoru 3064 mm úžasnou stabilitu, podpořenou vynikající trakcí předních (245/35), ale zejména zadních (295/30) dvacetipalcových kol. Někde jsem kdysi četl, že by se snad tomuhle autu měla blížit aktuální sedmička od BMW. S tím jsem ochoten souhlasit za předpokladu, že dotyčný uzná, že by byla fabia s bílou střechou těžkým oříškem pro mini.

+

Pětimetrový italský sedan nemá problémy jet na suchu se zcela vypnutou elektronikou, ale pokud si chcete bezpečně zařádit, stačí vypnout kontrolu trakce, která dovolí bezpečné a prudce nakažlivé smýkání zádě, které ale není na úkor stability při jízdě, spíše autu pomáhá při výjezdech ze zatáček.

Bývá zvykem, že vrcholné sportovní modely disponují elektronickými podvozky s různými režimy jízdy. U Maserati je tomu ale přesně naopak. Sport GT S systém Skyhook zahodilo a má prostě čistě sportovní, mechanický podvozek. To v italském žargonu vyšší společnosti značí pérování, které nejen že není nijak přehnaně tvrdé, ale také potlačuje náklony karoserie v zatáčkách na minimum a současně dobře tlumí rázy od ostrých nerovností. Tak k čemu elektroniku?

Jednu slabinu ovšem quattroporte má – brzdy. Tedy abych byl přesný, ne brzdy, ty svou práci odvést dovedou, ale brzdový pedál. Proti všem zvyklostem sportovních aut se dobrou polovinu jeho dráhy nic neděje a fungovat začne až v té druhé, přičemž i tam působí tak nějak zvadle či gumově. Bylo mi vysvětleno, že to je závodní charakteristika brzdy, které vyžadují prudké sešlápnutí a následně dávkování polevováním tlaku. Může být, nejsem závodník. Každopádně bych ale dal v tomto případě přednost klasice…

Zřejmě by bylo nějaké závěrečné shrnutí docela zbytečné, perfektně ho totiž vystihuje perex tohoto článku. Ale i přesto: Maserati Quattroporte je prostě supersport se čtyřmi dveřmi, jenž se dokázal vyrovnat s obrovskou váhou a rozvorem tak, že nejsou při sportovní jízdě vůbec poznat. Zvuková kulisa při jízdě je na Oskara za nejlepší soundtrack a dynamika by si jednoho žádala také. Auto těchto kvalit by si tedy určitě zasloužilo lepší sedadla a nižší posaz a nejeden zájemce o Maserati Čtyřidveře by určitě ocenil civilnější nastavení brzdového pedálu. Jedno je ovšem jisté – zakladatel kategorie vícedveřových superaut je současně jejím vládcem, jehož může sesadit už jedině Aston Martin Rapide. Na toho jsem opravdu hodně, hodně zvědavý.

Hodnocení

Motor	1,33
Výkon
Odezva plynu
Zvuk motoru/výfuku
Pružnost
Ochota vytáčet se
Redline
Převodovka	1,00
Rychlost přeřazování (AT)
Rychlost podřazování (AT)
Logika řazení (AT)
Jízdní vlastnosti	1,00
Přilnavost přední/zadní nápravy
Stabilita zadní nápravy
Nedotáčivost/pře­táčivost
Náklony v zatáčkách
Chování na nerovnostech
Přesnost řízení
Strmost/ostrost řízení
Účinek posilovače
Brzdy	2,00
Nástup
Účinek
Dávkování
Stabilita zádě
Komfort	1,50
Odhlučnění podvozku
Aerodynamický hluk
Tvrdost pérování
Tlumení přejezdů nerovností
Interiér	2,20
Velikost volantu
Tloušťka věnce volantu
Poloha za volantem
Rozměry sedadel
Boční vedení sedadel
Fun faktor
Výsledná známka	1,43

Děkujeme Hotelu Na Ostrově za spolupráci při focení vozu.

• 19. 02. 2010
• Michal Fokt
• 64 komentářů

• Facebook
• Jaggni to!
• Linkuj.cz!
• VYBRALI.sme.sk

Fotogalerie

Diskuse k článku

Poslední příspěvky: