Test: Audi RS6 – Tři sta z místa. Skoro

Superkombi Audi RS6 není zrovna z těch aut, která by nějak zvlášť milovala zatáčky, ale má jednu úžasnou schopnost. Vzdálenost od jedné zatáčce ke druhé dokáže zkrátit tak, jako málokteré jiné auto.

Je jasné, že se tohle auto bude chovat na silnici jinak než klasické sporťáky. Jde tedy hlavně o to, co vůbec dokáže automobilovým labužníkům nabídnout a jestli to vůbec stojí za to. Porovnat totiž tento vůz nelze s ničím. Ale začněme pěkně postupně.

Vítejte v klubu, pane

Vnější rozměry kombíku by napovídaly, že se v interiéru nebude muset nikdo nějak zvlášť uskrovňovat, ale potvrzuje to spíš otevření zadních dveří. Mě ale pochopitelně zajímají nejvíc ty levé přední. Usedám do velkoryse tvarovaných kožených sedadel a oceňuji nízký posaz, volant by ale měl jít přitáhnout ještě blíže k řidiči. O palubní desce lze vzhledem k okolnostem říci, že příjemně obklopuje, než že řidiči příliš volnosti nedopřeje. Je to sice to samé, ale lépe to zní. Prostě kdyby u Audi trochu zúžili středový tunel, vůbec bych se nezlobil. Už proto, že tohle není pravý sporťák, musím zmínit ještě schopnost kabiny působit neobyčejně luxusně – sladění barev a materiálů je působivé a velice útulné. Volant není úplně nejmenší, ale vcelku dobře se drží a zploštění ve spodní části vypadá stylově. Pravá ruka ležérně spočine na masivní hlavici voliče šestistupňového automatu – no, když to musí být; manuály asi pomalu vycházení z módy. Poslední, co mě dělí od krocení 500hlavého stáda je stisk tlačítka na palubce. Ještě musím stáhnout boční okénka…

+

Private Jet

Někde v dálce zahřmělo? Ne, to jen naskočil desetiválec o objemu pět litrů, namáčknutý pod dlouhou kapotou ingolstadtského kombíku. Má dvě turba a skutečně děsivé parametry. Nevím, jestli jít do kolen spíš z výkonu 580 koní (426 kW) při 6250 otáčkách nebo z točivého momentu 650 Nm, jež je k dispozici v rozmezí 1500–6250 (!) otáček. Není divu, že je 2,025 tuny vážící bestie na stovce za 4,6 s, přičemž maximálka je elektronicky omezena na 250 km/h. Tedy pardon, v našem případě můžeme díky nějakému paketu za 45 195 korun z audiny vyždímat i 280 km/h. A německá dálnice je taaak blízko…

Takže volič na Déčko a jedem. Nebo radši na S, che che… mačkám plyn k podlaze a hned je mi jasné, že musím použít to trapné klišé, připodobňující akceleraci auta ke startu proudového letadla. Audi RS6 prostě vystřelí zmísta jako projektil, motor letí od volnoběhu až k 6500 otáčkám, ťuknu do pádla pod volantem, převodovka Tipronic vmžiku přeřadí a kombík to pálí s nezměněnou chutí dál. Ručička rychloměru se pohybuje po rafičce stejně rychle jako ta od otáčkoměru, lhostejno, jestli akceleruji ze stovky nebo ze dvou, případně jestli na dvojku nebo na pětku. Síla motoru je naprosto zdrcující, auta v pravém pruhu jedou stále pomaleji a pomaleji a pak zřejmě úplně zastavují. Čekali byste, že se bude RS6 od tachometrových 250 km/h trápit? Ani omylem, rafičku s označením 250 mine jako by nic a upaluje dál a výš. Dvěstě šedesát, 270, 280 a auto působí dojmem, jako by se „plazilo“ jen lehce přes dvě stě.

+

Jsou momenty, které se vám nesmazatelně vryjí do paměti a jedním z nich pro mě je vytvoření mého osobního rychlostního rekordu. Bylo to na dálnici nedaleko Frankfurtu v Porsche 911 Turbo Cabrio, které mi na rychloměru ukázalo údaj 308 km/h. Od té doby rozumím tomu, že většina výrobců elektronicky omezuje maximálku na 250 km/h. Po jejím překročení je totiž každý kilometr navíc (alespoň v tom porsche) hrozně znát. Zorné pole se zúží, veškerá pozornost řidiče se soustředí na úzký pruh silnice před autem a z maximální koncentrace dokáže vytrhnout jen občasné mrknutí na rychloměr. Jenže ne tak v Audi RS6. Robustnost a velikost auta ubírá vjemově z reálné rychlosti dobrých 50 km/h a i když se ručička blíží k údaji dvěstěosmdestát, žádný zrychlený dech a zpocené dlaně se nedostavují a jediným důkazem o rychlosti jsou až směšně pomalu se pohybující auta v pruzích napravo ode mne. Nakonec se ručička rychloměru zasekne kousek nad rafičkou 290 km/h, což je důsledek proměřování. Kdybych tvrdil, že to nebyl příjemný pocit, lhal bych a věřím tomu, že právě tohle většině lidí stačí ke štěstí. Já byl ale více zvědavý na to, jak se RS6 vypořádá s okreskami.

Rovinkový král

Zázrak se nekonal. Vzít Audi RS6 na klikaté okresky a chtít po něm omračující schopnosti je stejně bláhové jako motat se s hot-hatchem po motokárové dráze. I když je třeba chlapsky přiznat, že to nebylo tak zlé, jak jsem čekal.

Jak už bylo řečeno, nadupaný kombík dokáže vzdor své váze na velmi krátké dráze vyvinout strašlivou rychlost – dynamiku supersportů nemá jen na papíře. A tak jsem schopen i na kraťoučkých rovinkách mezi zatáčkami dosáhnout nevídaných rychlostí. Jenže to mu není v zatáčkách nic platné, quattro nequattro, pánem se zde stávají kilogramy. Tedy vlastně tuny… Před zatáčkou to znamená tvrdě brzdit a samotný průjezd obloukem už je víceméně soubojem s nedotáčivostí a odstředivými silami. Důsledkem jsou nižší průjezdové rychlosti zatáčkami, než jakých dosáhnete u slušného kompaktního hot-hatche, navíc se ukazuje, že boční vedení sedadel není tak dobré, jak se zpočátku zdálo. Jenže za apexem opět zarážím plynový pedál do podlahy a akcelerace se mě vzápětí opět snaží propasírovat koženým čalouněním opěradla. Nakonec to není taková nuda, jak jsem čekal, a to z jednoduchého důvodu. Okreskový boj širokých pneumatik se setrvačností hmoty v zatáčkách totiž budí, zejména u spolujezdce, dojem, že auto jede mnohem rychleji, než tomu ve skutečnosti je. A když k tomu přidáte reálnou rychlost na přímých úsecích, tak je vlastně o zážitky docela postaráno. Vůz se v zatáčkách vůbec nenaklání a díky elektronicky ovládaných tlumičům ani při brždění neponořuje příď, přitom je ale i ve sportovním režimu až překvapivě komfortní a výborně tlumí také rázy. Na dvacetipalcová kola fakt slušný výkon.

+

Řízení bohužel nepatří k nejsportovnějším, účinek posilovače je chvíli velmi lehký a je pak naopak až nepříjemně ztuhne a navíc působí mírně odtažitě. Naopak velice příjemným překvapením byl výkon automatické převodovky Tiptronic, která tam sázela kvalty tak rychle, že by méně zkušený řidič sázel na DSG. A ten zvukový doprovod při podřazování, hmmm.

Stejně důležitá jako akcelerace je i schopnost zpomalit. A RS6 díky obřím brzdám zvládá velmi dobře i tuto činnost. Pedál má příjemný chod a soustava sice poněkud váhavý nástup, ale následně velmi dobrý účinek. Běžná rychlejší jízda nemá šanci brzdy utahat, ale ostrá okresková půlhodinka už ukázala, že účinek soustavy není takový, jaký byl na začátku. To ale platí jen pro standardní brzdy. Když už si kupujete kombíka za 2 707 100 korun, tak rovnou s keramickými brzdami za příplatek ve výši slušného malého auta (231 625,– Kč), ne? A ručím vám za to, že nejenže je neutaháte, ale jejich účinek je ještě mnohem, mnohem lepší.

Téměř supersportovní kombi

Zpočátku jsem se trošku nadutě díval na Audi RS6 skrz prsty, ale test ukázal, že ačkoli nelze kombi vyšší střední třídy srovnávat s běžnými sportovními auty, rozhodně zanechalo velmi dobrý dojem. Dokáže totiž nabídnout i trochu víc, než jen viset v levém pruhu s rozsvícenými dálkovými na nárazníku auta před ním…

+

Technické údaje

Hodnocení

Motor	1,50
Výkon
Odezva plynu
Zvuk motoru/výfuku
Pružnost
Ochota vytáčet se
Redline
Převodovka	1,30
Rychlost přeřazování (AT)
Rychlost podřazování (AT)
Logika řazení (AT)
Jízdní vlastnosti	1,88
Přilnavost přední/zadní nápravy
Stabilita zadní nápravy
Nedotáčivost/pře­táčivost
Náklony v zatáčkách
Chování na nerovnostech
Přesnost řízení
Strmost řízení
Účinek posilovače
Brzdy	1,75
Nástup
Účinek
Dávkování
Stabilita zádě
Komfort	1,00
Odhlučnění podvozku
Aerodynamický hluk
Tvrdost pérování
Tlumení přejezdů nerovností
Interiér	2,20
Velikost volantu
Tloušťka věnce volantu
Poloha za volantem
Rozměry sedadel
Boční vedení sedadel
Tvar řadicí páky
Fun faktor
Výsledná známka	1,8

TIP: Jak hodnotíme na AUTOFUN auta a proč?

• 30. 01. 2009
• Michal Fokt
• 52 komentářů

• Facebook
• Jaggni to!
• Linkuj.cz!
• VYBRALI.sme.sk

Fotogalerie

Diskuse k článku

Poslední příspěvky: