Pod lupou: Lamborghini Diablo – Mezi minulostí a budoucností

Pod lupou: Lamborghini Diablo – Mezi minulostí a budoucností: titulní fotka Lamborghini Diablo je typickým zástupcem své značky. Je možné je označit za poslední připomínku její pestré historie a zároveň první vůz, který byl vyráběn a modernizován pod křídly koncernu VW.

V polovině osmdesátých let se rozběhl vývoj nástupce Lamborghini Countach, figurujícího v nabídce značky od sedmdesátých let. Zcela nový model, zachovávající koncepci svého předchůdce spolu se specifickým způsobem otevírání dveří, se poprvé představil 20. ledna 1990 v hotelu Paříž v Monte Carlu jako Lamborghini Diablo. Širší motoristická veřejnost se s novinkou seznámila ve stejném roce na březnovém autosalonu v Ženevě.

Výběru vhodného jména pro nový supersport Lamborghini předcházel důkladný průzkum. Manažeři automobilky prošli množstvím všemožných připomínek k býčím zápasům, než narazili na jméno Diablo, patřící slavnému zuřivému býku, vlastněnému vévodou z Verauga. Ten bojoval v epické bitvě u Madridu s legendárním toreadorem „El Cicorro“ v červenci roku 1869.

Do třetice a naposledy

Marcello Gandini, designér zodpovědný například za tvary Citroënu BX nebo nákladního vozu Renault Magnum, se nejvíce proslavil svou prací pro značku Lamborghini a první trojice supersportovních modelů této automobilky je právě jeho dílem. První z nich je slavná Miura, na jejíchž liniích je zřetelná inspirace Fordem GT40, následoval Countach, který i dnes vypadá jako stroj z budoucnosti a poslední je Diablo.

Při navrhování Lamborghini Diablo již neměl Gandini tak volné ruce jako v případě předchozích dvou modelů. Project P 132, jak byl připravovaný nástupce modelu Countach označen, byl totiž v podstatě hotov daleko dříve než značku koupil koncern Chrysler. Model v životní velikosti byl dokončen v červnu 1986, první prototypy byly postaveny ještě za vlády bratří Mimramů, ale když je uviděl tehdejší šéf Chrysleru Lee Iacocca, nevyjadřoval se o Gandiniho designu příliš uctivě. Karoserii se nakonec dostalo zjemnění od návrhářů Chrysleru v Detroitu.

Proti Lamborghini Countach proto působí Diablo mnohem uhlazenějším dojmem a novinka naznačila jakým směrem se vydá design supersportů v první polovině devadesátých let. Ostré hrany vystřídaly mnohem plynulejší linie.

Ocel i karbon

Základem Lamborghini Diablo je příhradový rám z ocelových trubek vyztužený deskami z karbonových vláken. Povrchové panely byly vyrobeny z části z lehkého kovu a z části z laminovaných karbonových desek. Podvozek využíval nezávislé zavěšení kol na příčných ramenech a odpružení vinutými pružinami. Na obou nápravách byly příčné zkrutné stabilizátory. Přední kola byla 17palcová, zadní měla ještě o palec víc.

K pohonu dvoumístného kupé dlouhého 4470 mm, širokého 2040 mm a vysokého 1100 mm sloužil podélně před zadní nápravou uložený čtyřvačkový dvanáctiválcový motor o objemu 5,7 litru s vícebodovým vstřikováním paliva, který disponoval výkonem 492 koní (362 kW) při 7000 cm3. Prostřednictvím pětistupňové převodovky umístěné vpředu před motorem byla roztáčena kola zadní nápravy.

Lamborghini Diablo rozhodně nebylo s hmotností 1650 kg bez náplní žádným drobečkem, ale to mu nijak nebránilo v akceleraci z 0 na 100 km/h za 4,1 s a dosažení maximální rychlosti 325 km/h. Těmto výkonům ovšem odpovídala i spotřeba paliva, která byla 13,3 litru benzinu na 100 km při rychlosti 90 km/h a ve městě dokonce 20,9 litru benzinu na 100 km. Naštěstí měla palivová nádrž objem 100 litrů, což zajišťovalo přijatelný akční rádius.

 [470×301]

Kromě extrémních jízdních výkonů nabízelo Diablo i luxus v podobě dvoumístného interiéru s plně stavitelnými sportovními sedadly. Přístrojová deska s řadou přístrojů byla výškově nastavitelná společně s volantem, který byl navíc podélně posuvný. Vnitřek vozu byl potažen ručně šitou italskou kůží a nechyběl ani výkonný stereofonní systém Alpine s přehrávačem kazet a kompaktních disků. Na přání se dodával měnič CD a subwoofer.

Lamborghini Diablo se samozřejmě ihned po svém představení zařadilo k tomu nejlepšímu, co kategorie supersportů na počátku devadesátých let nabízela a až do roku 1993 se mohlo pyšnit titulem nejrychlejší sériový automobil světa. Vedle mnoha předností, které Diablo nabízelo, se našlo samozřejmě i několik nedostatků od nepříliš šťastně vyřešené ergonomie interiéru, těžkého řízení bez posilovače a malého rejdu až po spojku spolupracující pouze se skutečnými muži.

Pohon zadních kol nestačí

Pohon všech kol se až do osmdesátých let u osobních a sportovních automobilů objevoval pouze v omezené míře; k těm nejznámějším patří Jensen FF a pak Audi Quattro, které lze považovat za jeho největšího popularizátora. Mezi supersportovní vozy se jako první této vymoženosti dočkalo Porsche 959 a počátkem devadesátých let Bugatti EB110. Poháněná kola obou náprav měl mít původně i Jaguar XJ220, ale nakonec v jeho případě dopadlo vše úplně jinak.

V automobilce Lamborghini rozhodně nehodlali zaspat dobu a pracovali na vývoji Diabla s pohonem všech kol, nabízejícím výrazně lepší trakci. Veřejnosti se mělo toto provedení údajně představit již v roce 1991.

Nakonec se model pojmenovaný Lamborghini Diablo VT objevil ve výrobním programu až v roce 1993 po svém představení na autosalonu v Ženevě. Písmena VT doplňující jeho název znamenala Viscous traction. Novinka totiž dostala viskózní spojku, mezinápravový diferenciál a na kola přední nápravy putovalo 15 % z hnacího momentu.

Na rozdíl o jiných automobilů nebylo možné pohon přední nápravy vypnout a dobové testy označovaly Diablo VT za dosud nejlépe ovladatelné Lamborghini. Kromě pohonu všech kol se tento model mohl pochlubit i výkonnějším brzdovým systémem Brembo, posilovačem řízení a spojkou, kterou ovládli i jedinci s poněkud křehčí tělesnou konstitucí. Přitom nabízel stejné jízdní výkony jako jeho starší sourozenec s pohonem zadních kol.

Stylová oslava narozenin

Po Diablu VT následovala doslova smršť dalších verzí – první přišla speciální edice k třicátému výročí firmy označená jako SE 30. V červnu roku 1994 sjelo z výrobní linky první Diablo SE 30. Nešlo ovšem o pouhou omezenou pamětní sérii 150 vozů, lišících se od normálního provedení jen jiným odstínem laku či pamětní plaketou přilepenou na palubní desce. Naopak, Diablo s příponou SE 30 bylo skutečnou sportovní evolucí základního provedení s pohonem zadní nápravy.

Motor, jehož klikový hřídel byl oproti původní verzi o sedm kilogramů lehčí a spolu s úpravami sacích ventilů, výfukového potrubí a přeprogramování řídící jednotky, disponoval výkonem 525 koní (386 kW). Tato síla putovala prostřednictvím pětistupňové manuální převodovky na zadní kola.

Kromě vyššího výkonu se Diablo SE 30 pyšnilo o 125 kg nižší hmotností, výkonnějším brzdovým systémem, novým nastavením podvozku a upraveným designem karoserie pro zlepšení chlazení brzd i motoru a také pro zvýšení aerodynamického přítlaku. Ostré naladění této verze podtrhovalo interiér čalouněný Alcantarou, v němž chyběl audio systém i klimatizace, což byla daň za snížení hmotnosti. Odměnou byla naopak akcelerace z 0 na 100 km/h za 4,0 s a maximální rychlost 331 km/h.

 [470×313]

Nejrychlejší bez střechy

Diablo je prvním dvanáctiválcovým supersportem své značky, který byl nabízen i jako roadster. Střechu sice odhodila již Miura, ale na sériovou výrobu nedošlo. Design a konstrukce Countache pokusům s otevřenou verzí nesvědčily a nejspíš ani zákazníci neměli příliš velký zájem o vznik tohoto modelu bez střechy. V případě Diabla byla situace zcela jiná.

Prototyp roadsteru, který by snesl i označení Barchetta, se představil v roce 1992 v Ženevě. I když jeho velmi nízké čelní sklo vypadalo svůdně, nepůsobil dojmem, že bude ideální do běžného provozu. Sériový model Diablo Roadster VT s výrazně konvečnějším vzhledem je naopak tak trochu jako Targa a má odnímatelný střešní díl o hmotnosti 7,5 kg. Premiéra tohoto vozu (který se s rychlostí 325 km/h a akcelerací z 0 na 100 km/h za 4,0 s stal nejrychlejším sériově vyráběným automobilem) se odehrála na podzimním autosalonu v Bologni v roce 1995. Ve stejném roce se mimochodem představilo i Ferrari F50 s odnímatelnou střechou, které ale dosahovalo rychlosti „jen“ 312 km/h.

Na závodní okruh i rušné bulváry

V letech 1994 a 1995 vyjela z bran automobilky trojice firemních závodních speciálů Lamborghini Diablo Jota, které následovala dvanáctikusová série pro zákazníky. Tento model byl extrémní variantou provedení SE 30 s řadou kompozitových dílů, dvojicí velkých nasávacích otvorů nad motorovým prostorem a výkonem zvýšeným na 590 koní (434 kW).

Na ženevském autosalonu v roce 1996 mělo premiéru Lamborghini Diablo SV. Od běžné sériovky se stejně jako Jota lišilo na první pohled díky dvojici vstupů vzduchu nad motorem a nová byla litá kola, jinak tvarované křídlo na zádi a především výklopné světlomety byly poprvé nahrazeny pevnými pod čirým překrytem. V interiéru byla nová palubní deska, v níž se poprvé ukrýval i airbag pro spolujezdce.

Podobně jako jubilejní verze SE 30 je i Diablo SV oproti modelu VT lehčí a to o 46 kg. Podvozek nabídl tvrdší odpružení a další vylepšení brzdového systému. Součástí výbavy byl i systém ABS. Úpravy provedené na motoru přinesly zvýšení výkonu na 516 koní (380 kW).

Pouze pro závodní okruhy, resp. pro značkový pohár nazvaný podle švýcarského sponzora Philippe Charriol Supersport Trophy bylo připraveno ostré závodní Diablo SV-R s výkonem okolo 540 koní (397 kW). Značkového poháru se v roce 1996 účastnilo celkem 27 vozů.

 [470×265]

V roce 1997 bylo ve spolupráci se společností SAT – Signes Advanced Technology z francouzského Toulonu vyvinuto Diablo pro závodní třídu GT1. Karoserie byla aerodynamicky upravena a odlehčena karbonovými díly, úpravám byl podroben podvozek, odpružení, brzdy, olejový a chladící systém. Výkon motoru se zvedl na 660 koní (485 kW) a v dubnu 1997 byl automobil homologován pro závody na okruzích. Bohužel vznikly všeho všudy pouhé dva vozy; schylovalo se k prodeji koncernu Audi a tak jeden z vozů putoval do Japonska, kde ještě v roce 2000 obsadil třetí místo v závodech na okruhu Suzuka. Druhý zůstal u společnosti SAT jako výstavní exponát.

Od Chrysleru k Volkswagenu

Automobilka Lamborghini byla od roku 1987 majetkem koncernu Chrysler. Od něj zamířila v roce 1994 pod křídla mezinárodního holdingu MegaTech se sídlem na Bermudách. Ten sdružoval významné indonéské investory v čele se synem prezidenta Suharta. V roce 1998 se Lamborghini stalo součástí portfolia koncernu Volkswagen a o jeho budoucnosti od té doby rozhoduje automobilka Audi.

Nástup německého koncernu pocítila veřejnost již v roce 1999, kdy došlo k faceliftu v té době nabízených verzí Diablo VT, Diablo VT Roadster a Diablo SV. V rámci modernizace byl přepracován interiér a největší změnou na exteriéru se stalo použití pevných světlometů i pro verze VT. V oblasti techniky došlo na nové variabilní časování ventilů a mimo jiné se stalo standardem pro všechny verze ABS.

Rok 1999 přinesl i ostrou verzi Diablo GT odvozenou od závodního provedení GT2, jezdícího svůj šampionát jako předzávod mistrovství F1. V zádi tohoto modelu pracoval dvanáctiválec s objemem zvýšeným na 6,0 litru a výkonem 583 koní (429 kW). Kupé o hmotnosti 1460 kg mělo být labutí písní Diablo, čemuž měla odpovídat omezená série 80 vozů i extrémní jízdní výkony v podobě akcelerace z 0 na 100 km/h za 3,8 s a maximální rychlosti 338 km/h.

Obrovský zájem o Diablo GT vedl k tomu, že půl roku po předvedení Diabla GT, se na podzim roku 1999 objevilo na Boloňské Motor Show Lamborghini Diablo GTR a zájemci se mohli poprat o třicet opravdu exkluzivních kupé. Diablo GTR s výkonem 598 koní (440 kW) přímo vycházelo z předchozí verze GT.

Opožděný příchod nástupce prodloužil život Diablu, které se v roce 2000 dočkalo nové verze 6,0 VT s uhlazeným designem bez množství vstupů vzduchu a spoileru. Při své premiéře tato verze nejvíce připomínala čistotou svých tvarů původní Diablo z roku 1990. Skutečnost, že je Lamborghini v majetku německého koncernu nejlépe dokazoval zcela nový interiér s promyšlenou ergonomií a dokonalým dílenským zpracováním.

V zádi Diabla 6,0 VT pracoval jak napovídá název šestilitrový dvanáctiválec, který disponoval výkonem 557 koní (410 k). Dvoumístný supersport o hmotnosti 1625 kg s ním uměl akcelerovat z 0 na 100 km/h za 3,98 s.

Poslední modifikace Diabla představovaly verze Millennium Roadster a 6,0 VT Special Edition. První z této dvojice disponoval pohonem zadních kol, byl dodáván ve stříbrném metalickém laku a měl zadní spoiler z uhlíkových vláken. Druhý jmenovaný model si zájemci mohli objednat ve zlatém nebo hnědém metalickém laku karoserie. V mírně přepracovaném interiéru byla elektricky stavitelná sedadla čalouněná kůží a navigační systém. Od každé barvy bylo vyrobeno 21 kusů.

Historie Lamborghini Diablo se uzavřela v září roku 2001, kdy jej nahradil model Murciélago.

Fotogalerie

  • Pod lupou: Lamborghini Diablo – Mezi minulostí a budoucností: fotka 1
  • Pod lupou: Lamborghini Diablo – Mezi minulostí a budoucností: fotka 2
  • Pod lupou: Lamborghini Diablo – Mezi minulostí a budoucností: fotka 3
  • Pod lupou: Lamborghini Diablo – Mezi minulostí a budoucností: fotka 4
  • Pod lupou: Lamborghini Diablo – Mezi minulostí a budoucností: fotka 5
  • Pod lupou: Lamborghini Diablo – Mezi minulostí a budoucností: fotka 6
  • Pod lupou: Lamborghini Diablo – Mezi minulostí a budoucností: fotka 7
  • Pod lupou: Lamborghini Diablo – Mezi minulostí a budoucností: fotka 8
  • Pod lupou: Lamborghini Diablo – Mezi minulostí a budoucností: fotka 9
  • Pod lupou: Lamborghini Diablo – Mezi minulostí a budoucností: fotka 10
  • Pod lupou: Lamborghini Diablo – Mezi minulostí a budoucností: fotka 11
  • Pod lupou: Lamborghini Diablo – Mezi minulostí a budoucností: fotka 12
  • Pod lupou: Lamborghini Diablo – Mezi minulostí a budoucností: fotka 13
  • Pod lupou: Lamborghini Diablo – Mezi minulostí a budoucností: fotka 14
  • Pod lupou: Lamborghini Diablo – Mezi minulostí a budoucností: fotka 15
  • Pod lupou: Lamborghini Diablo – Mezi minulostí a budoucností: fotka 16
  • Pod lupou: Lamborghini Diablo – Mezi minulostí a budoucností: fotka 17
  • Pod lupou: Lamborghini Diablo – Mezi minulostí a budoucností: fotka 18
  • Pod lupou: Lamborghini Diablo – Mezi minulostí a budoucností: fotka 19
  • Pod lupou: Lamborghini Diablo – Mezi minulostí a budoucností: fotka 20
  • Pod lupou: Lamborghini Diablo – Mezi minulostí a budoucností: fotka 21
  • Pod lupou: Lamborghini Diablo – Mezi minulostí a budoucností: fotka 22
  • Pod lupou: Lamborghini Diablo – Mezi minulostí a budoucností: fotka 23
  • Pod lupou: Lamborghini Diablo – Mezi minulostí a budoucností: fotka 24
  • Pod lupou: Lamborghini Diablo – Mezi minulostí a budoucností: fotka 25
  • Pod lupou: Lamborghini Diablo – Mezi minulostí a budoucností: fotka 26
  • Pod lupou: Lamborghini Diablo – Mezi minulostí a budoucností: fotka 27
  • Pod lupou: Lamborghini Diablo – Mezi minulostí a budoucností: fotka 28
  • Pod lupou: Lamborghini Diablo – Mezi minulostí a budoucností: fotka 29
  • Pod lupou: Lamborghini Diablo – Mezi minulostí a budoucností: fotka 30
  • Pod lupou: Lamborghini Diablo – Mezi minulostí a budoucností: fotka 31
  • Pod lupou: Lamborghini Diablo – Mezi minulostí a budoucností: fotka 32
  • Pod lupou: Lamborghini Diablo – Mezi minulostí a budoucností: fotka 33
  • Pod lupou: Lamborghini Diablo – Mezi minulostí a budoucností: fotka 34
  • Pod lupou: Lamborghini Diablo – Mezi minulostí a budoucností: fotka 35
  • Pod lupou: Lamborghini Diablo – Mezi minulostí a budoucností: fotka 36
  • Pod lupou: Lamborghini Diablo – Mezi minulostí a budoucností: fotka 37
  • Pod lupou: Lamborghini Diablo – Mezi minulostí a budoucností: fotka 38
  • Pod lupou: Lamborghini Diablo – Mezi minulostí a budoucností: fotka 39
  • Pod lupou: Lamborghini Diablo – Mezi minulostí a budoucností: fotka 40
  • Pod lupou: Lamborghini Diablo – Mezi minulostí a budoucností: fotka 41
  • Pod lupou: Lamborghini Diablo – Mezi minulostí a budoucností: fotka 42
  • Pod lupou: Lamborghini Diablo – Mezi minulostí a budoucností: fotka 43
  • Pod lupou: Lamborghini Diablo – Mezi minulostí a budoucností: fotka 44
  • Pod lupou: Lamborghini Diablo – Mezi minulostí a budoucností: fotka 45
  • Pod lupou: Lamborghini Diablo – Mezi minulostí a budoucností: fotka 46
  • Pod lupou: Lamborghini Diablo – Mezi minulostí a budoucností: fotka 47
  • Pod lupou: Lamborghini Diablo – Mezi minulostí a budoucností: fotka 48
  • Pod lupou: Lamborghini Diablo – Mezi minulostí a budoucností: fotka 49
  • Pod lupou: Lamborghini Diablo – Mezi minulostí a budoucností: fotka 50
  • Pod lupou: Lamborghini Diablo – Mezi minulostí a budoucností: fotka 51
  • Pod lupou: Lamborghini Diablo – Mezi minulostí a budoucností: fotka 52
  • Pod lupou: Lamborghini Diablo – Mezi minulostí a budoucností: fotka 53
  • Pod lupou: Lamborghini Diablo – Mezi minulostí a budoucností: fotka 54
  • Pod lupou: Lamborghini Diablo – Mezi minulostí a budoucností: fotka 55
  • Pod lupou: Lamborghini Diablo – Mezi minulostí a budoucností: fotka 56
  • Pod lupou: Lamborghini Diablo – Mezi minulostí a budoucností: fotka 57
  • Pod lupou: Lamborghini Diablo – Mezi minulostí a budoucností: fotka 58
  • Pod lupou: Lamborghini Diablo – Mezi minulostí a budoucností: fotka 59
  • Pod lupou: Lamborghini Diablo – Mezi minulostí a budoucností: fotka 60

Tapety na plochu

  • Lamborghini Diablo Iota (1995)
  • Lamborghini Diablo Iota (1995)
  • Lamborghini Diablo SE (1994)
  • Lamborghini Diablo VT 6.0 (2001)
  • Lamborghini Diablo VT 6.0 (2001)
  • Lamborghini Diablo SE (1994)


Diskuse k článku

Poslední příspěvky:
Autor Datum a čas
PhillipSal PhillipSal 09.09.2018  02:42
Re: Legendy 90 DBS 19.09.2012  20:10
Re: Legendy 90 porny 19.09.2012  13:32
Legendy 90 Wanislav 19.09.2012  13:14
Legendy 90 Wanislav 19.09.2012  13:01
Re: ZHS Hrubis 19.09.2012  10:28
Re: ZHS Aleš Jungmann (Auto.cz) 19.09.2012  09:50
ZHS Hrubis 19.09.2012  09:45
Vstoupit do diskuse ›