NASCAR: Závodní horečka

NASCAR: Závodní horečka: titulní fotka Sledovat americké okruhové závody série NASCAR v televizi je docela nuda, být tam ale jako řidič je něco naprosto jiného. Přinášíme dojmy jednoho našeho čtenáře, který tohle štěstí měl.

Začalo to jako dárek k narozeninám. Dostal jsem předplacenou vstupenku na závodní dráhu Atlanta Speedway. Zvláštností bylo, že mne tato vstupenka opravňuje vyzkoušet si 18 kol ve skutečném závodním autě NASCAR. Do té doby jsem věděl jenom tolik, že NASCAR je kategorie automobilových závodů, které jsou velmi populární po celých Spojených státech a že se závodí na uzavřené oválné dráze, která má dvě poměrně krátké rovinky a dvě 33% klopené táhlé zatáčky.

Pokud jsou moje informace správné, tak právě organizace NASCAR nejvýznamněji přispěla k bezpečnosti profesionálních závodníků. V těchto závodech se totiž poprvé začalo používat všechno, co je dnes standardním a povinným bezpečnostním vybavením skoro každého automobilového závodníka. Například vícebodový bezpečnostní pás, přilba s ukotvením vzadu do opěradla rámu sedadla (hlava a tělo se ani nepohne) a skoro až „rytířský“ krunýř sahající přes ramena až do půlky hrudi. To znamená, že ze sedačky nevypadnete, vlastně se ani nepohnete i kdybyste měli jet (třeba jen nešťastnou náhodou) po střeše. Pouze ruce a nohy máte volné! Nesmíme zapomenout na žáruvzdorné oblečení pro řidiče.

Pokud dále mluvíme o bezpečnosti závodníka, pak se musíme zaměřit také na celkovou úpravu auta. Je to samozřejmě vyztužená karoserie a šasi, které se nazývá ocelová klec nebo “rollbars”. Dnes je běžně v každém závodním voze hasicí zařízení, vypínač elektrického obvodu, vyladěná aerodynamika s aktivním nastavováním pomocných křídel, což přispívá k vyšší stabilitě auta. A v neposlední řadě bezdrátový výpočetní systém, podávající každou tisícinu sekundy přes 200 druhů různých informací o celkovém stavu auta přímo do depa k mechanikům. Pravidla závodů také určují, kolikrát se musí měnit dokonce i pneumatiky.

Málokdo ví, že NASCAR (National Association for Stock Auto Racing) je vlastně soukromý podnik. Byznys je kontrolovaný jednou rodinou od založení až dodnes. Celé to založil mladík původem z New Jersey, který přišel v roce 1936 do Daytona Beach na Floridě. Neměl nic jiného než starý zničený Ford T a 25 dolarů v kapse. Jmenoval se Bill France a měl neuvěřitelnou vášeň pro automobilové závody. První zdokumentovaný závod se jel na pláži u moře a zúčastnilo se ho 27 vozů. Závod dojelo jenom 10 aut, přičemž prvních šest míst získal lehký Ford T, protože všechny ostatní vozy zapadly do písku! Ale popularita rychle rostla a v roce 1947 se již jezdilo 40 závodů ročně.

 [470×224]

Další zajímavostí je, že prvním ředitelem a zástupcem organizace NASCAR se stal koncem 40. let Erwin Baker alias Cannonball. Baker skutečně jezdil rychle jako “dělová koule”, protože tento nadšený závodník továrních vozů, motocyklů a otevřených soutěžních aut držel více než 100 rychlostních rekordů! Ale největší slávu si získal závodem napříč Amerikou od východního pobřeží z New Yorku až do Los Angeles v Kalifornii. Tím dokázal, že už jsou auta spolehlivá i pro poměrně dlouhé cesty.

Dnes NASCAR vede Brian France, vnuk zakladatele, který kontroluje a organizuje sedm největších kategorií a sérií automobilových závodů na světě. Organizace pořádá 1500 závodů ročně na více než 100 drahách v 39 státech USA a Kanadě. O tom, že jsou tyto závody populární svědčí i skutečnost, že jdou v přímém přenosu do více než 150 zemí. Roční obrat NASCAR dnes představuje stovky milionů dolarů, zajímavou věcí je také návštěvnost. Z dvaceti největších světových sportovních jednodenních událostí, NASCAR má sedmnáct nejnavštěvova­nějších!

Něco rozhodně dělají dobře. Osobně si myslím, že to je hlavně skvělá organizace závodů a špičkové výkony motorů i profesionálních závodníků. Přitom zvláštní pozornost se vždycky věnovala bezpečnosti průběhu závodu, a proto se závody staly celorodinnou záležitostí. Klidně by se dala napsat kniha o NASCAR racing, ale já se nyní vrátím na začátek tohoto článku, jak jsem se dostal na závodní dráhu…

Sen motoristy začínal v neděli v jednu odpoledne. Závodní dráha je na jih od Atlanty. Byl krásný slunný den a dojel jsem tam na čas. Projel jsem tunelem pod závodní dráhou a už jsem byl uvnitř areálu a zastavil u nízké budovy. Předložil jsem vstupenku a dostal vizitku, kartu se svým jménem na šňůrce s karabinou přes krk. Potom následovala dvacetiminutová instruktáž v klubovně, kde nám vysvětlili vrtochy dráhy, princip jak ovládat vůz při vysokých rychlostech, jak se chovat na klopené zatáčce a ujištění, že: “Dostáváš závodní auto bez jakéhokoliv omezení, a proto je třeba závodit a předjíždět a ne se pouze vozit“.

 [470×246]

Pak jsem vyfasoval přilbu a žáruvzdornou kombinézu. Uvědomil jsem si, že se nikdo neptal na řidičský průkaz. Důvod je asi ten, že zde dopravní předpisy neplatí. Hned jsem se ptal, jestli můžu dostat Chevrolet číslo dvě? Ale instruktor povídá: “To asi nepůjde. Je to naopak! Každé auto si musí vybrat svého řidiče, protože každé auto bylo postaveno kolem svého profesionálního závodníka. Není zde možnost nastavit si ani sedadlo. Někdo by jednoduše nedosáhl na pedály a jiný řidič by měl zase třeba hlavu vyšší než je bezpečnostní klec!“ Vysvětlení bylo jasné. Ocelové sedadlo ve tvaru malých necek je pevně přivařené na silný rám vozu.

Dočkal jsem se v 16:00 odpoledne. Po oficiálním fotografování, kde jsem pózoval ve dveřích auta, jsem se konečně vsunul dírou, kde většinou bývá okno, do interiéru. Mimochodem, dveře tohle závodní auto taky nemá. Přístrojová deska, pokud se ten prázdný prostor dá takto nazvat, má jen tří ukazatele: otáčkoměr, teploměr a palivo. Kousek dál směrem ke středu jsou další tři nebo čtyři malé pákové vypínače pro zapalování, převodovku, aktivaci hasicího přístroje nebo aerodynamických brzd. To je všechno, co na palubní desce najdete.

Tři železné pedály: spojka, brzda, plyn, mají dlouhý chod jako u autobusů a řadicí páka jde kolmo z podlahy a je dlouhá tak 40 cm. Auto jsem rozjel 1, 2, 3, 4 a už jsem byl na závodní dráze. Instruktor nám doporučoval plný plyn při horní stěně na krátké rovince a plynule sjíždět v zatáčce od horní stěny dolů a od půlky zatáčky zase šlapat více na plyn a řídit auto po stěně nahoru. Ten výjezd z klopené zatáčky ukončíte nahoře u stěny a už tlačíte pedál plynu dolů.

Rychlost je zde šílený faktor, všechno se děje neuvěřitelně rychle. Zážitek to je ale fantastický. Auto se chová velice dobře a řízení je přesné a citlivé. Výkon motoru se zdá neomezený a burácivý hluk napoví, že to máte dost otevřené a že jedete celkem dobře. I při vysokých rychlostech se cítíte bezpečně, ale hrubá síla motoru a ultra krátké pérování se stejně přenese do kabiny formou vibrace. Asi nejhorší pocit je vysokorychlostní nájezd do šílené klopené zatáčky. Pěkná široká rovinka náhle zmizí, máte vysokou rychlost a před vámi stojí vysoká šikmá stěna! Adrenalinu jsem měl určitě celý kbelík – neuvěřitelný zážitek, speciálně když to dostanete jako dárek k sedmdesátinám. Každému vřele doporučuji!

Víte, že…

…Atlanta Speedway je okruh dlouhý jenom asi 2 km. Během závodu je zde průměrná rychlost kolem 296 km/hod. Moje průměrná rychlost byla asi 224 km/hod. Všechno to je velmi dobře a jednoduše organizované. Organizátor pamatuje na fotky, dostanete videokartu se záznamem z vozu celé vaší jízdy, a myslí se též na rodinné příslušníky s jídlem a pro děti tam jsou připraveny gigantické papírové desky a stovka barevných tlustých fixů, aby si mohli malovat nebo vytvořit plakát, stejně jako to udělala rodina pro mne: “Jirko, nezapomeň na brzdy!“

…Před několika dny jsem byl v Talladega (Alabama) SUPER Speedway, kde je trať dlouhá 4,5 km a kde se dá jezdit 300 km/hod. Průměrná rychlost profesionálních závodů je kolem 385 km /hod. Ale tentokrát se kvůli dešti akce nekonala.

…Všechno se jezdí na obyčejném benzinu, který má oktanové číslo 87!

…Vedle řidiče sedí mladík na plechové podlaze (pouze řidič má sedadlo, ale bez čalounění), je to navigátor/asistent, který má za úkol sledovat provoz na dráze vzadu za autem, aby nedošlo k bouračce. Nemá tam žádné pedály a nemůže kontrolovat nic, co se týče řízení auta. Řidič asistenta za celou dobu jízdy stejně nevidí. Dorozumívají se jen signálem ruky.

…Během jízdy se občas objeví červená rukavice, tedy ruka sevřená v pěst a ukazuje palcem pět signálů: palec nahoru (přidej plyn, ať se udržíš na stěně), palec dolu (uber plyn), palec vlevo (jeď na dolní straně dráhy nebo to taky znamená výjezd), palec vpravo (drž se na horní straně dráhy při vnější stěně) a sevřená pěst (brzdy).

…Cena se pohybuje od 198 do 298 dolarů za šest až osm kol (podle délky dráhy). V Atlantě jsem si za rovných 200 dolarů deset kol ještě připlatil, s každým kolem řidič jede rychleji a rychleji… Proto průměrnou rychlost každému naměří až za poslední dvě kola.

Autor: Jiří Schubert

Fotogalerie

  • NASCAR: Závodní horečka: fotka 1
  • NASCAR: Závodní horečka: fotka 2
  • NASCAR: Závodní horečka: fotka 3
  • NASCAR: Závodní horečka: fotka 4
  • NASCAR: Závodní horečka: fotka 5
  • NASCAR: Závodní horečka: fotka 6
  • NASCAR: Závodní horečka: fotka 7
  • NASCAR: Závodní horečka: fotka 8
  • NASCAR: Závodní horečka: fotka 9
  • NASCAR: Závodní horečka: fotka 10
  • NASCAR: Závodní horečka: fotka 11
  • NASCAR: Závodní horečka: fotka 12
  • NASCAR: Závodní horečka: fotka 13
  • NASCAR: Závodní horečka: fotka 14
  • NASCAR: Závodní horečka: fotka 15
  • NASCAR: Závodní horečka: fotka 16
  • NASCAR: Závodní horečka: fotka 17
  • NASCAR: Závodní horečka: fotka 18
  • NASCAR: Závodní horečka: fotka 19
  • NASCAR: Závodní horečka: fotka 20
  • NASCAR: Závodní horečka: fotka 21
  • NASCAR: Závodní horečka: fotka 22
  • NASCAR: Závodní horečka: fotka 23
  • NASCAR: Závodní horečka: fotka 24
  • NASCAR: Závodní horečka: fotka 25
  • NASCAR: Závodní horečka: fotka 26
  • NASCAR: Závodní horečka: fotka 27
  • NASCAR: Závodní horečka: fotka 28
  • NASCAR: Závodní horečka: fotka 29
  • NASCAR: Závodní horečka: fotka 30
  • NASCAR: Závodní horečka: fotka 31
  • NASCAR: Závodní horečka: fotka 32
  • NASCAR: Závodní horečka: fotka 33
  • NASCAR: Závodní horečka: fotka 34
  • NASCAR: Závodní horečka: fotka 35
  • NASCAR: Závodní horečka: fotka 36
  • NASCAR: Závodní horečka: fotka 37
  • NASCAR: Závodní horečka: fotka 38
  • NASCAR: Závodní horečka: fotka 39
  • NASCAR: Závodní horečka: fotka 40
  • NASCAR: Závodní horečka: fotka 41
  • NASCAR: Závodní horečka: fotka 42
  • NASCAR: Závodní horečka: fotka 43
  • NASCAR: Závodní horečka: fotka 44
  • NASCAR: Závodní horečka: fotka 45
  • NASCAR: Závodní horečka: fotka 46
  • NASCAR: Závodní horečka: fotka 47
  • NASCAR: Závodní horečka: fotka 48
  • NASCAR: Závodní horečka: fotka 49
  • NASCAR: Závodní horečka: fotka 50
  • NASCAR: Závodní horečka: fotka 51
  • NASCAR: Závodní horečka: fotka 52
  • NASCAR: Závodní horečka: fotka 53

Diskuse k článku

Poslední příspěvky:
Autor Datum a čas
O NASCAR v čestině NASCAR-LIVE 24.02.2015  11:23
wild strejda Jiri- George Buddy Ungrad 30.09.2014  13:54
Super! TomAgnus 28.09.2014  13:21
Pecka Ambrose 27.09.2014  20:03
Vstoupit do diskuse ›