Za volantem: Lamborghini Gallardo LP550-2 Balboni

Za volantem: Lamborghini Gallardo LP550-2 Balboni: titulní fotka Gallardo Balboni je díky pohonu jen zadních kol nejzábavnější Lamborghini současnosti. O parník.

Hned na začátek je třeba poděkovat společnosti Lamborghini za vpravdě bezvadnou péči, kterou skupince tuzemských motoristických novinářů věnovalo. U příležitosti závodů Lamborghini Blancpain Super Trofeo v Brně totiž dovezlo kamion se třemi testovacími auty, rozdalo klíče a…“ve dvanáct zkuste být na okruhu, program začíná v půl jedné“. Konec. Žádné trapné hraní si na málem nadpozemskou značku, prostě přístup jako na západě. Díky za to, že bychom do té Evropy fakt už patřili?

Před showroomem ve Freyově ulici stojí tři Gallarda a já bych se nejradši roztrhl na tři části, abych mohl jezdit ve všech naráz. Superleggeře a Spyderu dělá společnost tmavé auto s pruhem – limitovaná edice s pouze zadním pohonem kol. Balboni! Zatím stále prší, a tak si jako první trochu zbaběle vybírám Spyder, na který jsem aspoň trochu zvyklý. Máme před sebou víkend ve společnosti silných býků a není potřeba spěchat, navíc D1 ve tvrdé leggeře taky nebude nic moc. A taky…co kdyby přestalo pršet?

Víkendový program měl být jako z pohádky – cesta lamby do Brna, kouknutí na sobotní závody, přespání v hotelu, nedělní program, pokec s Winkelmannem a večer hurá zpátky do Prahy, samozřejmě opět Gallardy. Bohužel, hned první závod Super Trofea nevyšel vůbec tak jak měl a amatérský pilot Giorgio Bartocci po nezvládnutí svého vozu ošklivě havaroval. Jistě, to se v motorsportu zkrátka občas přihodí, ale zážitek kdy stojíte na tribuně a kousek od vás hasiči dlouhé sekundy marně zápasí s plameny vámi prostě zacloumá. Ještěže to všechno má dobrý konec, pilot hrozivou havárii přežil.

Ale zpátky k něčemu veselejšímu – k autům. Bůh má naší redakci asi v oblibě, protože ještě než jsme se s kolegou stačili vymotat městem k dálnici, vykouklo sluníčko a déšť se uklidnil. Bezva, tak to si na semaforech sundáme střechu, ne? Spolujezdec nemá nic proti, a tak za pár sekund začíná velkolepé plechové origami (vztyčené víko motoru vypadá ve zpětném zrcátku opravdu majestátně), při kterém putuje plátěná střecha někam za naše hlavy. Jenže to trvá nějak dlouho a červená nestačí. Blikla zelená a my musíme jet i s nedovřeným víkem, jako dvojice naprostých blbců. Je proto potřeba ještě jednou zastavit a proces dokončit; odměnou je nám nebe nad hlavou a zvuk motoru. Nádherný zvuk vidlicového desetiválce. Jasně, to je všechno pěkné, ale dnes jde o „dítě“ Valentina Balboniho, takže přeskočím to jak jsme se v tunelech nemohli nabažit ozvěny – to je teď vedlejší.

Gallardo Balboni aneb pocta legendě

Docela zvláštní pocit, bavit se na Lamborghini Roadshow se sympatickým postarším pánem a za dvě léta sedět v supersportu který mu byl věnován. Až tehdy vám opravdu dojde to, že ten chlapík s jiskrou v oku asi něco pro automobilový svět znamená. A taky víte, že jako dlouholetý šéf testovacích jezdců automobilky Lamborghini by se nepodepsal pod něco, co by nestálo za to.

V jiném Lambu, i když to zní u supersportu trošku divně, můžete sešlápnout plyn na podlahu skoro kdykoliv a nic se nestane. Teda pokud nepočítám okamžité vystřelení vpřed za doprovodu sonorního barytonu…víte ale jak to myslím. U zadokolky musíte zkrátka mnohem víc přemýšlet a mnohem víc si s autem „povídat“ a vnímat ho. Odměnou za to všechno nejsou ani tak lepší jízdní výkony jako pocit, že opravdu řídíte. Že tu bestii krotíte.

A potřeba to je. Na mokru by v povinné výbavě měl být bičík na drezůru, protože Balboni má tolik síly, že necitlivé zacházení s plynem vám prostě neprojde. Hned v první zatáčce mě nadchne řízení. Je (už z principu) upovídanější než to z čtyřkolkového Gallarda, navíc je taky přesnější a bezprostřednější, skoro jako bych přední devatenáctipalcová kovaná kola stáčel do zatáček vlastníma rukama. Protože tahle verze není vybavena manuálem ale automatickou převodovkou e-gear, můžu mít ruce pořád na Alcantarou potaženém volantu a rychlosti vybírat pomocí pádel pod volantem. Jasně, hardcore jezdci včetně Valentina by brali manuál, e-gear je ale tak rychlý, a dává tak báječné meziplyny, že není důvod si zoufat.

Podvozek byl Balbonim upraven aby co nejlépe seděl charakteru zběsilé zadokolky – je tedy o něco tužší než ten klasický, stále ale skvěle tlumí nerovnosti a silnější stabilizátory zajišťují již zmíněné bleskové reakce řízení a minimální náklony. Je opravdu těžké dostat auto do úzkých, lepivé Pirellky P Zero (s na míru vyrobeným vzorkem vzadu) a rozložení hmotnosti v poměru 43 ku 57 zaručují minimální nedotáčivost. Recept na zábavu je prostý – aktivovat ostrý režim Corsa a užívat si průjezdy zatáček s divokým zadkem. Zásahy stabilizace jsou zde totiž hodně oddáleny a elektronický pomocníček na vás blikne až v případě opravdu krajní nouze. Můžete tak s Balbonim tancovat na samém ostří nože, pokud to zvládnete. Nutno dodat, že drtivá většina řidičů (včetně mě) se v tu chvíli zmůže jen na utahaný valčík, opravdové divoké tango dokáží s autem předvést jen profíci. I tak je hledání vlastních možností (protože ty leží mnohem blíž možnosti toho plecháče) v Balbonim ta nejzábavnější věc, co jsem kdy v jedoucím autě dělal. Chvíle, kdy zadní diferenciál se čtyřiceti-pěti procentní svorností za apexem doslova vystřelí auto kupředu v mírném driftíku si budu pamatovat ještě hodně dlouho.

Italský temperament doslova stříká ze všech deseti válců a přede mnou je cesta zpět do hlavního města. Skvělé! Tentokráte jedu sám, což znamená jediné – můžu si auto protáhnout známými úseky a nemusím nikam spěchat…mám celé odpoledne. Najíždím na dálnici, v připojovacím pruhu se nezdržím – 130 km/h je na tachometru hned. Na volných úsecích se dá doslova vystřelit vpřed, v režimu Corsa to tam převodovka střílí jako ze samopalu. Dojíždí mě jakýsi závodník v Alfě, takže se uklízím za kamion (fakt se s ním nebudu honit, i když to byl evidentně jeho cíl) a čekám až přejede. Osmdesátka v Balbonim působí jako prášky na spaní – to auto má tolik potenciálu a jistoty i při rychlostech třikrát větších, až mám pocit že Balboniho tímhle tempem urážím. No nic, tak podřadit a zpátky doleva – razantní akcelerace znamená lehké smýknutí zadku, v mžiku tam zase mám 130. Tady jde o papíry…několik vteřin se zaposloucháte do pronikavého vysokého c a ručička hned proletí kolem dvoustovky. Ba ne, nebudu bláznit a počkám si na okresky. Zajímavé je vnímání rychlosti – v klasickém Gallardu jste od vnějšího světa o mnoho více izolováni, Balboni se v tomhle ohledu podvozkově téměř blíží Superleggeře a citlivým řízením jí překonává. I na dálnici se mi po chvíli daří přesně odhadovat rychlosti, navíc bezprostředně cítím každý kamínek a každou spáru. A že jich na D1 je požehnaně…

Desetiválec o objemu 5,2 litru musí žrát nehorázně, zvlášť když je auto hodně syrové, že? Ale kdeže…cestu z Brna jsem absolvoval (včetně jedné půlhodinové zácpy) za naprosto neuvěřitelných 12,8 l/100 km. A kdybych se hodně snažil a odpustil si občasné tiky do pravého kotníku, byla by spotřeba ještě nižší. Na šestku si desetiválec jen nezúčastněně pobrukuje, což je v příkrém kontrastu s moderním trendem vynervovaných miniturbomotorů v autech vyšších tříd. Prostě – i s pořádným motorem se dá jezdit rozumně. Minimálně Balboni to umí.

Konečně okresky, místo kde dám autu doopravdy do těla. Nebo se o to aspoň pokusím. Oblíbený sled zatáček, kam je dobře vidět a které znám jako svoje boty, projíždím trochu toporně. Nemůžu pořád najít to správné tempo, tempo které by sedělo nám oběma. Balboni je připravený na to až zatlačím na pilu a já, sic se snažím co to de, začínám chápat že tohle nebude tak lehké. Je to o poznání lepší než v okolí Brna; na „domácí půdě“ si člověk k autu dovolí mnohem víc. I tak jde sžívání mnohem, mnohem pomaleji než když jsem poprvé usedl za volant Gallarda s pohonem na všechny čtyři (tehdy ještě LP520–4). Dvojka, cvak, trojka, otáčky letí nahoru a desetiválcový tenorista za mými zády se nadechuje k árii. Nad čtyřmi tisíci zní skvostně, ovšem když si ještě chvíli počkáte s plynem na podlaze (a rovinka je dost dlouhá), můžete ho hnát až k devíti tisícům. Jaká božská hudba se pak z jeho čtyř výfuků line nejde popsat, lineární zátah končí až u omezovače a já zas musím tvrdě na brzdy. Mimochodem, brzdy…Valentino si prý přál aby byly v základní výbavě ocelové, nikoliv karbonové disky. Karbon by asi sedl k charakteru auta lépe, i ocelové brzdy se ale chovají jako zlý hlídací pes a bez okolků mě pověsí do pásů. Skvěle se dávkují a pokud zrovna nejste na okruhu bude hodně těžké je unavit. Přichází pomalá zatáčka na pravou stranu…bezva, proti nic nejede. Cvak a štěk, z trojky je rázem dvojka, měkký volant natáčím k vrcholu zatáčky a přidávám plyn poněkud dřív a drsněji. Zadek pochopí co od něho očekávám a neostýchá se opustit čistou stopu. Trošku jsem to přehnal, díky výbornému řízení mám ale všechno pod kontrolou (nebo se mi to Balboni aspoň snaží namluvit). Když vše uděláte správně, odmění vás auto podobným způsobem jako vy odměňujete svého psíčka keksíkem. Jediný zádrhel je štěrk na silnici, který mi v pár zatáčkách dost znepříjemnil život. Mít i pohon předních kol, asi bych si ho vůbec nemusel všímat, tady ale musíte mít stále oči na stopkách a být o krok vpředu.

Ačkoliv je výkon Balboniho nižší (550 koní) než u normálních verzí, v přímce je i díky o 30 kilogramů (1380 kg) nižší hmotnosti a menším mechanickým ztrátám o chlup rychlejší než čtyřkolka. Z klidu na stovku zrychlí za 3,9 sekundy, zatímco LP560–4 na to potřebuje o desetinku víc. Superleggera je ještě o kousek jinde, ta totiž váží jen 1340 kilogramů a má koní 570 – Balboniho tak na silnici bez problémů „trhne“.

Jenže o tom to není. Smiřte se s tím že s Balbonim vždy budete o něco pomalejší – ta zábava za to stojí. Stojí před vámi výzva; hozená rukavice. Dokonale vyladěné auto pro nedokonalého řidiče. Hračka, co neomrzí. Skvělý způsob jak se rozloučit s legendou…

Fotogalerie

  • Za volantem: Lamborghini Gallardo LP550-2 Balboni: fotka 1
  • Za volantem: Lamborghini Gallardo LP550-2 Balboni: fotka 2
  • Za volantem: Lamborghini Gallardo LP550-2 Balboni: fotka 3
  • Za volantem: Lamborghini Gallardo LP550-2 Balboni: fotka 4
  • Za volantem: Lamborghini Gallardo LP550-2 Balboni: fotka 5
  • Za volantem: Lamborghini Gallardo LP550-2 Balboni: fotka 6
  • Za volantem: Lamborghini Gallardo LP550-2 Balboni: fotka 7
  • Za volantem: Lamborghini Gallardo LP550-2 Balboni: fotka 8
  • Za volantem: Lamborghini Gallardo LP550-2 Balboni: fotka 9
  • Za volantem: Lamborghini Gallardo LP550-2 Balboni: fotka 10
  • Za volantem: Lamborghini Gallardo LP550-2 Balboni: fotka 11
  • Za volantem: Lamborghini Gallardo LP550-2 Balboni: fotka 12
  • Za volantem: Lamborghini Gallardo LP550-2 Balboni: fotka 13
  • Za volantem: Lamborghini Gallardo LP550-2 Balboni: fotka 14
  • Za volantem: Lamborghini Gallardo LP550-2 Balboni: fotka 15
  • Za volantem: Lamborghini Gallardo LP550-2 Balboni: fotka 16
  • Za volantem: Lamborghini Gallardo LP550-2 Balboni: fotka 17
  • Za volantem: Lamborghini Gallardo LP550-2 Balboni: fotka 18
  • Za volantem: Lamborghini Gallardo LP550-2 Balboni: fotka 19
  • Za volantem: Lamborghini Gallardo LP550-2 Balboni: fotka 20
  • Za volantem: Lamborghini Gallardo LP550-2 Balboni: fotka 21
  • Za volantem: Lamborghini Gallardo LP550-2 Balboni: fotka 22
  • Za volantem: Lamborghini Gallardo LP550-2 Balboni: fotka 23
  • Za volantem: Lamborghini Gallardo LP550-2 Balboni: fotka 24
  • Za volantem: Lamborghini Gallardo LP550-2 Balboni: fotka 25
  • Za volantem: Lamborghini Gallardo LP550-2 Balboni: fotka 26
  • Za volantem: Lamborghini Gallardo LP550-2 Balboni: fotka 27
  • Za volantem: Lamborghini Gallardo LP550-2 Balboni: fotka 28
  • Za volantem: Lamborghini Gallardo LP550-2 Balboni: fotka 29
  • Za volantem: Lamborghini Gallardo LP550-2 Balboni: fotka 30
  • Za volantem: Lamborghini Gallardo LP550-2 Balboni: fotka 31
  • Za volantem: Lamborghini Gallardo LP550-2 Balboni: fotka 32
  • Za volantem: Lamborghini Gallardo LP550-2 Balboni: fotka 33
  • Za volantem: Lamborghini Gallardo LP550-2 Balboni: fotka 34
  • Za volantem: Lamborghini Gallardo LP550-2 Balboni: fotka 35
  • Za volantem: Lamborghini Gallardo LP550-2 Balboni: fotka 36
  • Za volantem: Lamborghini Gallardo LP550-2 Balboni: fotka 37
  • Za volantem: Lamborghini Gallardo LP550-2 Balboni: fotka 38
  • Za volantem: Lamborghini Gallardo LP550-2 Balboni: fotka 39
  • Za volantem: Lamborghini Gallardo LP550-2 Balboni: fotka 40
  • Za volantem: Lamborghini Gallardo LP550-2 Balboni: fotka 41
  • Za volantem: Lamborghini Gallardo LP550-2 Balboni: fotka 42
  • Za volantem: Lamborghini Gallardo LP550-2 Balboni: fotka 43
  • Za volantem: Lamborghini Gallardo LP550-2 Balboni: fotka 44
  • Za volantem: Lamborghini Gallardo LP550-2 Balboni: fotka 45
  • Za volantem: Lamborghini Gallardo LP550-2 Balboni: fotka 46
  • Za volantem: Lamborghini Gallardo LP550-2 Balboni: fotka 47
  • Za volantem: Lamborghini Gallardo LP550-2 Balboni: fotka 48

Diskuse k článku

Poslední příspěvky:
Autor Datum a čas
OBDYaQAZGisHsybwfs bqseWFtW 28.12.2011  21:50
gwBOmjhOHFeIJghjk pkhVorREsSQ 26.12.2011  10:39
lceWNpizLVISWo SXVuAbChUsFN 26.12.2011  04:33
čau lambohell 13.09.2010  20:20
Re: 43 ku 57 rosi007 28.08.2010  11:35
Re: 43 ku 57 rosi007 28.08.2010  11:28
Re: 43 ku 57 riderhenry 28.08.2010  04:33
Re: oh yes HEMI 27.08.2010  19:53
Re: oh yes Aleš Jungmann (Auto.cz) 27.08.2010  12:05
Re: 43 ku 57 rosi007 26.08.2010  22:36
Re: 43 ku 57 Skyline 26.08.2010  22:25
Re: 43 ku 57 rosi007 26.08.2010  21:25
Požáry Lambo vs. Ferrari Streetak 26.08.2010  20:01
Re: 43 ku 57 %"Shifty" 26.08.2010  18:18
Re: 43 ku 57 Skyline 26.08.2010  16:34
Re: 43 ku 57 El Mariachi 26.08.2010  16:09
Re: 43 ku 57 rosi007 26.08.2010  15:33
Re: 43 ku 57 rosi007 26.08.2010  15:25
Re: 43 ku 57 King 26.08.2010  14:39
Re: Lambo x_ghost 26.08.2010  13:42
Re: Lambo HEMI 26.08.2010  12:55
Re: oh yes HEMI 26.08.2010  12:48
Re: Lambo Enthusiastic.driver 26.08.2010  12:42
43 ku 57 rosi007 26.08.2010  11:38
Re: Lambo figurka 26.08.2010  10:46
Re: Lambo Hrubis 26.08.2010  10:17
Lambo Falta 26.08.2010  09:54
Re: oh yes Aleš Jungmann (Auto.cz) 26.08.2010  08:23
lambo Vysnan1 25.08.2010  23:28
oh yes HEMI 25.08.2010  23:17
Vstoupit do diskuse ›