Řídili jsme Ferrari 348 TB, jeden z nejdostupnějších supersportů z Maranella. A bylo to boží!

Řídili jsme Ferrari 348 TB, jeden z nejdostupnějších supersportů z Maranella. A bylo to boží!: titulní fotka Zatímco sluníčko propaluje čelní sklo, netrpělivě čekám. Není to poprvé, kdy se potkávám s autem této značky, ale stejně jsem nervózní. Jako při rande naslepo. I když jste řídili stovky aut, Ferrari je prostě jiné.

Hrdinou dnešního článku je rarita vyrobená v počtu pouhých 8.844 kusů v italském Maranellu. Právě tolik kusů Ferrari 348 ve všech verzích sjelo z výrobní linky. Ačkoliv se to z elegantních tvarů nezdá, Ferrari začalo tento model vyrábět už v roce 1989, kdy nahradil 328.

Na fotkách vidíte původní verzi, exemplář z roku 1990. Už o rok později proběhla větší modernizace. Šlo o poslední model, na jehož vývoj dohlížel ještě sám Enzo Ferrari. Za mladistvý vzhled vozu může hlavně Leonardo Fioravanti, který pracoval u Pininfariny.

Bylo jiné

Zajímavé je, že si novinka na své předchůdce tvarově nenavázala, snoubí v sobě tvary sportovní i elegantní a má i nezbytné dobové mrkačky. Velké žebrované otvory na bocích připomínají Ferrari Testarossa, stejně tak i žebrované kryty přes zadní světla. Ostatně na bocích nejsou jen tak, ukrývají se za nimi skutečně chladiče, proto je auto také širší. Dveře s bezrámovými okny jsou ale vážně velké, takže na parkovištích pozor.

Auto se nabízelo s odnímatelným střešním panelem (targa s označením TS a GTS), dále jako otevřený Spider a také jako kupé TB nebo GTB. A právě TB vidíte i na přiložených fotkách.

Ferrari F40, F50 spolu s dalšími vozy z Maranella mají novou závodní sérii

V mých očích vůz vypadá vážně elegantně a líbí se mi. Pětipaprsková kola navazují na tradiční design Ferrari, jen jsou aerodynamičtější. A hlavně má i tohle Ferrari ten správný rudý odstín, který maranellským sporťákům sluší nejvíc. A co si pamatuji z dětských modelů, to je „podspoiler“ s jediným otvorem pouze vpravo, který tady opravdu je takto asymetricky.

Převážně černý interiér je dvoumístný. A rozhodně to není žádné pohodlné GT na dlouhé cesty, nicméně na sportovní auto je vnitřek velmi příjemný. Jeho strohost a jednoduchost připomíná kokpity závodních aut. I tak ale poznáte prémiovost auta, při jehož výrobě se dbalo na prvotřídní zpracování. Všimnete si toho například na fantasticky tvarovaných celokožených sedadlech. Pozice v nich není už kompromisem, jak tomu dřív bývalo u starších modelů. A také se mnohem snadněji vystupuje a nastupuje. Z auta je překvapivě dobře vidět do všech směrů, dokonce i dozadu. Přístroje jsou hluboko utopené v palubce, před nimi je kožený tříramenný sportovní volant. Je zde i pár menších odkládacích prostor. Ruční brzda je vlevo od sedadla a po zajištění je možné spustit páku až k podlaze, aby se přes ní dalo vystupovat.

Mráz po zádech

Technika auta je příbuzná s poslední verzí čtyřmístného Mondialu T a s velkou Testarossou. Číslo v názvu auta tradičně odkazuje na motor, první dvě číslice vyjadřují objem motoru a ta třetí počet válců sevřených do V do pravého úhlu. Motor je umístěn vzadu uprostřed a pohání zadní kola, jak se na Ferrari sluší. Jde o atmosférický vidlicový osmiválec DOHC Tipo F119 o objemu 3,4 litru se čtyřmi ventily na každém válci a vstřikováním Bosch. Nabízí 300 koní v 7.200 otáčkách, což je dnes sice hodnota kdejakého hot-hatche, ale ve své době to opravdu bylo ještě teritorium supersportů. Maximum 324 Nm najdete už na hodnotě 4.200 otáček.

Vytáčení motoru vám bude dělat radost, protože z jeho nádherného zvuku běhá mráz po zádech. Hned mi to připomnělo staré dobré časy formule 1. Mimochodem, motor řídí hned dvě řídicí jednotky Bosch, od roku 1993 se dodávaly japonské startéry, které byly spolehlivější.

Osmiválec je spojený s napříč uloženým pětistupňovým manuálem s nahou kulisou typu dogleg – jednička je tedy vlevo dole. Řazení jde prý ztuha, když je auto studené, ale u zahřátého funguje fantasticky.

Jak jezdí?

Práci má motor jen s 1.393 kg těžkým autem, což není nijak vysoká hodnota. Maximální rychlost je 275 km/h a stovku pokoříte už po 5,6 sekundách. Zrychlení je přímo fenomenální a rychlá jízda je vlastně samozřejmost. Za volantem vám ani nepřijde, že jedete nějak výrazně rychle. Jízdu usnadní i systém ABS, který vám může pomoci v nechtěné krizovce. U Ferrari i baterku dali dopředu kvůli co nejlepšímu vyvážení celého auta. To se chová fantasticky (byť na limitu lehce nedotáčivě), zatímco vám motor nádherně burácí hned za hlavou.

Ferrari 550 Maranello se proměňuje v moderní Ferrari 250 GT SWB Breadvan

Hlavní podíl na úžasných jízdních vlastnostech má ale skvělý podvozek s nezávislým zavěšením všech kol. Tak okamžité reakce na jakýkoliv povel řidiče v mnoha autech nenajdete. Osobně mám pocit, že v tomhle je 348 ještě lepší než starší lehčí typ 308. A vlastně bych si mohl troufnout říct, že 348 má nejlepší řízení z aut, která jsem doposud měl možnost otestovat. Je nesmírně citlivé a reaguje bez jakékoliv prodlevy, takže ovladatelnost na silnici si budete pochvalovat. Jen je poněkud tužší, což trochu komplikuje pohyb v městském provozu, o to lépe se vám ale auto řídí venku na otevřené prázdné silnici.

Posilovač však v autě být nesměl, to by starý Enzo nesnesl, navíc tu není ani velký volant, aby jeho absenci alespoň trochu kompenzoval. Ale pořád řídíte Ferrari a v něm prostě na takové věci nemyslíte. Díky té syrovosti jste navíc ještě více propojení se silnicí i s autem. Mnohem víc než v modernějších typech 360 a F430.

Jistotu získáte i z krásně citlivých brzd, pochopitelně kotoučových na všech kolech, které nevadnou ani při velkém zahřátí. Systém ABS se dodával standardně. Přetáčivost auta je potlačená a najdete ji až na limitu, i když Chris Harris by 348 určitě utrhl v každé zatáčce. Při normální jízdě máte pocit, že celá hmota auta se otáčí kolem vás a zatáčí se opravdu snadno. Auto má také nižší těžiště než předchozí model, takže se v zatáčkách chová krásně předvídatelně.

Čím klikatější asfaltka s kvalitním asfaltem před vámi je, tím nadšenější budete. Před zatáčkou tam stačí s meziplynem hodit nižší stupeň, mít ideální otáčky, trefit apex a už do vás italský plnokrevník pumpuje adrenalin. Na silnici s dobrým asfaltem se prostě s Ferrari sžijete rychle a začnete si s jeho těžkým zadkem hrát, k čemuž jeho nezáludnost, nízká hmotnost a výborná ovladatelnost skvěle vybízí. Když ale přijdou hrboly, přestane to být ono, ovšem na to má supersport právo.

Co bylo dál?

V roce 1993 byl model 348 upraven a tyto verze poznáte podle písmene G v názvu (tedy 348 GTB a 348 GTS). Do výroby se tehdy dostal i otevřený Spider, který nahradil podobně otevřený, ale čtyřmístný Mondial. K ukončení výroby došlo v roce 1995, kdy byl model nahrazen novějším F355. To si vlastně vypůjčilo základ karoserie, ale kvůli provedeným změnám designu vypadalo vážně jinak.

Kupé 348 bylo vyrobeno 2895 kusů, což je skoro polovina oproti otevřené verzi TS, Berlinetta je tak vlastně vzácnější. Existovalo také 57 speciálních modelů Challenge pro okruhové závodění, stokusová Serie Speciale pro americký trh a o 190 kg odlehčená 348 GT Competizione s díly z F40. Deset majitelů se rozhodli pro úpravu vzhledu auta na verzi Zagato Elaborazione. Dvě auta použila sama automobilka jako testovací muly při vývoji vrcholného modelu Enzo.

Ferrari 348 je ještě krásně analogické a se svým řidičem opravdu komunikuje. Je ještě z dob před elektronickými asistenty, automatickými převodovkami a dalšími moderními prvky, ovšem kvalita výroby a spolehlivost byly už tehdy na vysoké úrovni.

Jako nové tohle auto stálo více než 4 miliony korun. Vzniklo jich necelých 9 tisíc, prodejně šlo o jeden z nejúspěšnějších modelů dosavadní historie. Dnes jeho cena ještě není v astronomických výšinách, ale to nebude mít dlouhé trvání. Velmi brzy si jeho kvalit všimnou i další a už nebude patřit k těm nejdostupnějším Ferrari na trhu.

Proti předchůdci bylo zlepšením v každém směru – silnější, lépe se řídilo a nabídlo lepší a kvalitnější interiér. A já jsem se do jeho jízdního projevu vážně zamiloval i se všemi nedostatky a kompromisy. Za tímhle volantem se prostě nudit nebudete. Jenže musíte pečlivě hledat, nejlépe v Itálii, u nás na kousek ve výborném stavu jen tak nenarazíte. A ceny? Stačit vám může i 1,2 milionu korun, ale existují i exempláře stojící přes dva miliony.

Fotogalerie

  • Řídili jsme Ferrari 348 TB, jeden z nejdostupnějších supersportů z Maranella. A bylo to boží!: fotka 1
  • Řídili jsme Ferrari 348 TB, jeden z nejdostupnějších supersportů z Maranella. A bylo to boží!: fotka 2
  • Řídili jsme Ferrari 348 TB, jeden z nejdostupnějších supersportů z Maranella. A bylo to boží!: fotka 3
  • Řídili jsme Ferrari 348 TB, jeden z nejdostupnějších supersportů z Maranella. A bylo to boží!: fotka 4
  • Řídili jsme Ferrari 348 TB, jeden z nejdostupnějších supersportů z Maranella. A bylo to boží!: fotka 5
  • Řídili jsme Ferrari 348 TB, jeden z nejdostupnějších supersportů z Maranella. A bylo to boží!: fotka 6
  • Řídili jsme Ferrari 348 TB, jeden z nejdostupnějších supersportů z Maranella. A bylo to boží!: fotka 7
  • Řídili jsme Ferrari 348 TB, jeden z nejdostupnějších supersportů z Maranella. A bylo to boží!: fotka 8
  • Řídili jsme Ferrari 348 TB, jeden z nejdostupnějších supersportů z Maranella. A bylo to boží!: fotka 9
  • Řídili jsme Ferrari 348 TB, jeden z nejdostupnějších supersportů z Maranella. A bylo to boží!: fotka 10
  • Řídili jsme Ferrari 348 TB, jeden z nejdostupnějších supersportů z Maranella. A bylo to boží!: fotka 11
  • Řídili jsme Ferrari 348 TB, jeden z nejdostupnějších supersportů z Maranella. A bylo to boží!: fotka 12
  • Řídili jsme Ferrari 348 TB, jeden z nejdostupnějších supersportů z Maranella. A bylo to boží!: fotka 13


Diskuse k článku

Poslední příspěvky:
Autor Datum a čas
SUPERSPORT ahaaaa Johnnnyn 01.02.  23:43
Vstoupit do diskuse ›
  • Přidat příspěvek:





Související články

Nejčtenější

Plakát týdne

McLaren 720S

Anketa

Který nový supersport se vám líbí?
Počet hlasů: 15241 | Zobrazit seznam všech anket